Japonsko odpálilo railgun do cíle. Je to konec éry střelného prachu?
Japonsko hlásí historický průlom ve zbrojní technologii. Z paluby lodi poprvé úspěšně zasáhlo cíl elektromagnetickým dělem, které může změnit budoucnost námořní obrany. Nová zbraň nabízí levnější ochranu proti moderním hypersonickým střelám a dokázala vyřešit zásadní technický problém – rychlou erozi hlavně, píše Živě.cz.
Vypadá to, že éra střelného prachu na válečných lodích pomalu, ale jistě končí. Japonská Agentura pro akvizice, technologie a logistiku (ATLA) totiž oznámila, že se jí letos v létě podařil husarský kousek. Z paluby testovací lodi JS Asuka úspěšně vystřelila z elektromagnetického děla a poprvé v historii zasáhla reálný námořní cíl. Svět tak poprvé spatřil v akci zbraň, která se dosud objevovala spíše ve sci-fi filmech.
Japonští inženýři od roku 2016 postupně řešili problémy, především rychlou erozi hlavně a nutnost zajistit spolehlivé chlazení. Z railgunu na lodi JS Asuka se přitom střílelo už v říjnu 2023, kdy test ověřoval funkčnost systému, ale projektily tehdy mířily pouze do vody. Letošní test je přelomový právě proto, že prokázal schopnost zbraně zaměřit a zasáhnout cíl.
Elektromagnetické dělo Railgun
Princip elektromagnetického děla je elegantně jednoduchý. Místo chemické energie výbuchu využívá sílu elektromagnetismu. Dvěma paralelními kolejnicemi projde masivní elektrický impuls, který vytvoří extrémně silné magnetické pole. To následně vymrští projektil vpřed hypersonickou rychlostí, v tomto případě zhruba Mach 6,5 až Mach 7. K ničení cíle pak stačí samotná kinetická energie, takže nejsou potřeba žádné výbušniny.
Zbraň o hmotnosti 8 až 9 tun má šestimetrovou hlaveň a vystřeluje projektily ráže 40 milimetrů. Celá technologie stojí na principu Lorentzovy síly, která urychluje projektil podél dvou vodivých kolejnic. V praxi však jde o pekelně složitý úkol: každý výstřel znamená desítky megajoulů energie uvolněných během několika milisekund.
Proč s tímto řešením nepřišel někdo už dřív? Americké námořnictvo investovalo do vývoje přes půl miliardy dolarů, ale program v roce 2021 potichu uložilo k ledu. Hlavním viníkem byla extrémní eroze hlavně. Obrovské teplo a tlak ničily materiál kolejnic tak rychle, že dělo bylo po několika desítkách výstřelů prakticky nepoužitelné. Systém zkrátka nebyl spolehlivý pro bojové nasazení.
Uspěli až Japonci
Zdá se, že právě tuto překážku dokázali Japonci překonat. Jejich úspěch přitom nespočívá v žádném revolučním objevu, ale v metodickém inženýrství. Podle dostupných zpráv se od počátku soustředili na vyřešení problému životnosti hlavně. Díky pokročilým slitinám a materiálům dosáhli mety přes 120 výstřelů v řadě bez pozorovatelného poklesu výkonu. Teprve poté začali řešit integraci do komplexního zbraňového systému.
Strategický záměr Tokia je přitom zcela zřejmý a ryze obranný. Railgun má být především nákladově efektivní odpovědí na hrozbu hypersonických střel, které vyvíjejí Čína, Severní Korea a Rusko. Zatímco cena jedné obranné rakety se počítá v milionech dolarů, jeden výstřel z elektromagnetického děla vyjde na zlomek této částky (cca 25 000 dolarů). Pro námořnictvo, které čelí riziku útoků rojů levných dronů či hypersonických střel, jde o možnost vést intenzivní obranu bez astronomických účtů.
Není divu, že Japonsko sází právě na tuto technologii, která má doplnit raketové systémy Aegis a Patriot. Railgun by mohl působit jako „rychlopalná poslední linie“ proti hrozbám, které současná obrana těžko zvládá. Ačkoli Tokio už nyní zvažuje budoucí instalace na nové torpédoborce a uvažuje i o pozemních verzích pro pobřežní obranu, cesta k plně operační zbrani povede ještě přes roky testů a dolaďování.
Úspěšný japonský test tak možná otevírá novou kapitolu. V budoucnu můžeme očekávat válečné lodě navržené od základu s obrovskými energetickými systémy, schopnými napájet tyto zbraně. Je možné, že se dočkáme i hlubší spolupráce mezi Japonskem a USA, které sice vzdaly práce na hlavni, ale vyvinuly špičkový naváděný projektil.
