Přehledně: Kývne Rusko na ukrajinské bezpečnostní záruky a co se stane s jeho majetkem v Evropě?

Ukrajina v současnosti doufá v dobrý výsledek možná dosud nejkonstruktivnějších jednání o míru. S napětím se čeká, jak na návrhy zareaguje Rusko, které dosud nejevilo ochotu ke kompromisu. Evropská unie bude ve čtvrtek řešit osud zmrazeného ruského majetku, bude zajímavé sledovat, jak se zachová nová česká vláda.

Jaká je současná situace kolem mírového plánu pro Ukrajinu?

Vyjednávání o míru na Ukrajině je nyní velmi intenzivní a od některých zapojených politiků zaznívá, že jsou rozhovory tentokrát velmi nadějné. Americký prezident Donald Trump, který by si nejspíš přál mít výsledek do Vánoc, tento týden prohlásil, že dohoda ještě nikdy nebyla tak blízko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že návrhy, jež by ukončily téměř čtyři roky trvající válku, jsou průchozí.

Zároveň ale existují náznaky, že optimismus může být přemrštěný. Zelenskyj v pondělí naznačil, že se Kyjev bojí uspěchané dohody a zdá se, že v jednáních stále existují problematické body, zejména ohledně území. Rusko se zatím k vývoji staví rezervovaně, tvrdí, že má zájem pouze o trvalý komplexní mír. Zjevně se mu také nezamlouvá účast evropských lídrů na jednání. „Pokud jde o přijatelnost, nevěstí účast Evropanů nic dobrého,“ prohlásil v úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Co je pro Kyjev důležité?

Pro Kyjev je klíčové získat od Západu bezpečností záruky, které zabrání další ruské agresi po uzavření míru. Původně chtěla země tento problém vyřešit vstupem do NATO, nyní ale připustila, že požadavek je nerealistický. Vyjednává proto o individuálních zárukách od USA a evropských zemí. Zdá se, že v tomto směru došlo v uplynulých dnech k pokroku. Washington předložil Ukrajině dosud nejlákavější návrh, údajně by mohla získat obdobu článku pět smlouvy o NATO.

Také evropští představitelé hovoří o silných garancích, mimo jiné v podobě mnohonárodnostní jednotky, která by působila přímo na ukrajinském území. Podle dostupných informací by byla umístěna na západě země, není ale jasné, jaké země se zavázaly poskytnout do ní své síly. Důležitým bodem je také zachování velikosti ukrajinské armády, pro Kyjev byly nepřijatelné ruské požadavky na její okleštění.

Jenže web Politico píše, že americká velkorysá nabídka je časově omezená a zřejmě souvisí s Trumpovou snahou o rychlý finiš dohody. „Tyto záruky nebudou na stole věčně. Jsou na stole právě teď, pokud dojde k dobrému závěru,“ citovalo médium nejmenovaného amerického představitele.

Pro Ukrajinu to nejspíš znamená, že by se musela podvolit v otázce územních ústupků, což může být problematické. Průzkumy z posledních měsíců ukazují, že obyvatelé země sice jeví částečnou ochotu vzdát se okupovaných teritorií za mír, ale mají velmi malou chuť odevzdat Moskvě i území, která nedobyla. Zelenskyj stále prohlašuje, že se Ukrajina Donbasu nevzdá.

Jde opět i o bezpečnostní obavu. Pokud by Rusko umístilo své síly na Donbas, mělo by dobrou výchozí pozici pro budoucí vpád na zbytek Ukrajiny. Proto je tak důležité, aby bezpečnostní záruky pro Kyjev nebyly v dalších kolech jednání oslabeny. Je možné, že Zelenskyj nakonec citlivý problém odevzdání Donbasu vyřeší referendem.

Jsou současná východiska přijatelná pro Rusko?

O ruském postoji k současnému stavu vyjednávání mezi USA, Evropou a Ukrajinou toho víme velmi málo, ale panují obavy, že právě na něm mohou nadějné rozhovory ztroskotat. Moskva dosud jevila pouze malou flexibilitu v jednáních a stále trvala na celé řadě požadavků, které jsou pro Ukrajinu nepřijatelné a straší i evropské země na východě NATO. Nyní vyčkává na to, až dostane oficiální a podrobný návrh. „Zatím jsme viděli novinové zprávy, ale nebudeme na ně reagovat. Zatím jsme neviděli žádné texty,“ řekl v úterý novinářům Peskov.

Existuje ale malá naděje, že by Kreml mohl být svolný k nějakému kompromisu stran bezpečnostních záruk a velikosti ukrajinské armády, pokud mu Ukrajina odevzdá celý Donbas a uzná anexi Krymu. Velkým problémem ale pro Kreml nejspíš i tak zůstane rozmístění vojáků členských států NATO na Ukrajině. „Ne, ne a zase ne,“ odpověděl na dotaz ohledně nasazení evropských sil náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Postoj Ruska bude patrně záviset na síle amerického tlaku. Washington bude muset přesvědčit obě strany, že návrh je pro ně lepší, než další krvácení na frontě a nové ekonomické ztráty. Trump je sice kritizovaný za přílišnou ústupnost vůči Moskvě, ale zároveň na ni nedávno uvalil přísné ropné sankce a tlačí další země k tomu, aby nenakupovaly energie od Ruska. Bloomberg tvrdí, že Bílý dům nyní chystá nové postihy ruského energetického sektoru pro případ, že Kreml mír odmítne.

Co nyní bude s ruským majetkem v Evropě?

Souběžně s mírovou dohodou se řeší i osud zmrazeného ruského majetku v Evropské unii. Konkrétně jde o 210 miliard eur ruských aktiv. Hlavní část, asi 185 miliard eur, je držena v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, zbývajících 25 miliard eur je v pěti bankách, nejvíce v Belgii a Francii. Sedmadvacítka nyní diskutuje o tom, jak bude dále financovat podporu Ukrajiny v letech 2026 a 2027. A jedním z návrhů, který se snaží protlačit šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, je reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.

Rozhodnout by o tom měli prezidenti a premiéři na summitu EU, který začíná ve čtvrtek. Zdaleka ne všechny země jsou zatím pro. Nejvíce kritická je Belgie, která se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění nebo bylo třeba peníze urychleně uvolnit. Výhrady mají i Itálie, Bulharsko, Malta a také Česko. Reparační půjčku je možné schválit kvalifikovanou většinou a tak lze určitý odpor obejít. Podle Kallasové je ale důležité, aby návrh podpořila zejména Belgie jakožto hlavní správce aktiv.

Co by mohlo Belgii uchlácholit?

Belgický premiér Bart De Wever požaduje po ostatních záruky, že se budou podílet na finančních rizicích pro případ nutnosti ruské peníze vrátit. Pro Česko by to podle dostupných údajů znamenalo přibližně devadesát miliard korun. Nový český premiér Andrej Babiš ale tvrdí, že Česko za nic ručit nebude. Využití zmrazených aktiv podmiňuje plným zohledněním belgických obav a tím, že záruky členských států budou dobrovolné.

Evropská komise podle webu Politico přišla se změnami svého návrhu ve snaze zajistit si politickou podporu Belgie. Poskytla jí mimo jiné právní ujištění, že by mohla získat až 210 miliard eur v případě, že by čelila právním nárokům nebo odvetným opatřením ze strany Ruska. Komise také uvedla, že Ukrajině by neměly být poskytnuty žádné peníze, dokud členské státy EU neposkytnou finanční záruky pokrývající alespoň padesát procent vyplacených peněz. Belgii ale navržená opatření prozatím nestačí.

Zastánci plánu, například Německo, trvají na tom, že neexistuje žádná skutečná alternativa k použití ruských aktiv. Tvrdí, že společný dluh není proveditelný, protože vyžaduje jednomyslnost. To v praxi znamená, že by iniciativu mohl zablokovat maďarský premiér Viktor Orbán, dlouhodobý odpůrce podpory Ukrajiny, kterého se EU v poslední době snaží ve sporných záležitostech obcházet. Je pravděpodobné, že se o ruském majetku definitivně rozhodne až na summitu.

Jaká je nyní situace na ukrajinské frontě?

Situace na ukrajinské frontě je v poslední době poměrně nepřehledná. Obě strany poskytují protichůdné informace, které se týkají ruského pokroku u Kupjansku. Rusko tvrdí, že jeho síly kontrolují všechny čtvrti města v Charkovské oblasti. Kyjev však tyto informace popírá. Zelenskyj uplynulý pátek zveřejnil video, na kterém stojí u vjezdu do Kupjansku. Ukrajinský hlavní velitel Oleksandr Syrskyj ve středu dokonce uvedl, že ukrajinské jednotky ovládají devadesát procent města.

Moskva také tvrdí, že její vojáci dobyli strategicky důležitý Pokrovsk v Doněcké oblasti. I to však Kyjev popírá a oponuje, že se mu podařilo znovu ovládnout část města na severu. Stejně tak není jasné, jaká je situace v Siversku, dalším bodu Donbasu, ze kterého by mohli agresoři nastoupit k útoku na důležitá města Slovjansk a Kramatorsk. „Siversk je pod neustálým nepřátelským tlakem: někteří se snaží infiltrovat město, zatímco jiní se pohybují po přístupových místech v naději, že se tam uchytí. Pro ně to ale končí pokaždé stejně,“ citoval The Kyiv Independent vyjádření obránců.

Obě strany se zřejmě snaží vykládat situaci na frontě ve svůj prospěch kvůli zisku výhod v mírových jednáních. „Dnes je nesmírně důležité dosáhnout výsledků na frontě, aby Ukrajina mohla dosáhnout výsledků v diplomacii,“ podotkl Zelenskyj.