Přehledně: Kývne Rusko na ukrajinské bezpečnostní záruky a co se stane s jeho majetkem v Evropě?

Ukrajina v současnosti doufá v dobrý výsledek možná dosud nejkonstruktivnějších jednání o míru. S napětím se čeká, jak na návrhy zareaguje Rusko, které dosud nejevilo ochotu ke kompromisu. Evropská unie bude ve čtvrtek řešit osud zmrazeného ruského majetku; bude zajímavé sledovat, jak se zachová nová česká vláda. 

Jaká je současná situace kolem mírového plánu pro Ukrajinu?

Vyjednávání o míru na Ukrajině je nyní velmi intenzivní a od některých zapojených politiků zaznívá, že jsou rozhovory tentokrát velmi nadějné. Americký prezident Donald Trump, který by si nejspíš přál mít výsledek do Vánoc, tento týden prohlásil, že dohoda ještě nikdy nebyla tak blízko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že návrhy, jež by ukončily téměř čtyři roky trvající válku, jsou průchozí. 

Zároveň ale existují náznaky, že optimismus může být přemrštěný. Zelenskyj v pondělí naznačil, že se Kyjev obává uspěchané dohody, a zdá se, že v jednáních stále existují problematické body, zejména ohledně území. Rusko se zatím k vývoji staví rezervovaně a tvrdí, že má zájem pouze o trvalý komplexní mír. Zjevně se mu také nezamlouvá účast evropských lídrů na jednání. „Pokud jde o přijatelnost, nevěstí účast Evropanů nic dobrého,“ prohlásil v úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. 

Co je pro Kyjev důležité?

Pro Kyjev je klíčové získat od Západu bezpečnostní záruky, které zabrání další ruské agresi po uzavření míru. Původně chtěla země tento problém vyřešit vstupem do NATO, nyní ale připustila, že tento požadavek je nerealistický. Vyjednává proto o individuálních zárukách od USA a evropských zemí. Zdá se, že v tomto směru došlo v uplynulých dnech k pokroku. Washington předložil Ukrajině dosud nejlákavější návrh; údajně by mohla získat obdobu článku pět smlouvy o NATO. 

Také evropští představitelé hovoří o silných garancích, mimo jiné v podobě mnohonárodnostní jednotky, která by působila přímo na ukrajinském území. Podle dostupných informací by byla umístěna na západě země, není ale jasné, které státy by se zavázaly poskytnout do ní své síly. Důležitým bodem je rovněž zachování velikosti ukrajinské armády; pro Kyjev byly nepřijatelné ruské požadavky na její okleštění. 

Jenže web Politico píše, že americká velkorysá nabídka je časově omezená a zřejmě souvisí s Trumpovou snahou o rychlý finiš dohody. „Tyto záruky nebudou na stole věčně. Jsou na stole právě teď, pokud dojde k dobrému závěru,“ citovalo médium nejmenovaného amerického představitele. 

Pro Ukrajinu to nejspíš znamená, že by se musela podvolit v otázce územních ústupků, což může být problematické. Průzkumy z posledních měsíců ukazují, že obyvatelé země sice jeví částečnou ochotu vzdát se okupovaných teritorií výměnou za mír, ale mají velmi malou chuť odevzdat Moskvě i území, která Rusko nedobylo. Zelenskyj stále prohlašuje, že se Ukrajina Donbasu nevzdá. 

Jde opět i o bezpečnostní obavu. Pokud by Rusko umístilo své síly na Donbasu, mělo by dobrou výchozí pozici pro budoucí vpád na zbytek Ukrajiny. Proto je tak důležité, aby bezpečnostní záruky pro Kyjev nebyly v dalších kolech jednání oslabeny. Je možné, že Zelenskyj nakonec citlivý problém odevzdání Donbasu vyřeší referendem. 

Jsou současná východiska přijatelná pro Rusko?

O ruském postoji k současnému stavu vyjednávání mezi USA, Evropou a Ukrajinou toho víme velmi málo, ale panují obavy, že právě na něm mohou nadějné rozhovory ztroskotat. Moskva dosud jevila jen malou flexibilitu a trvala na celé řadě požadavků, které jsou pro Ukrajinu nepřijatelné a znepokojují i evropské země na východě NATO. Nyní vyčkává, až obdrží oficiální a podrobný návrh. „Zatím jsme viděli novinové zprávy, ale nebudeme na ně reagovat. Neviděli jsme žádné texty,“ řekl v úterý novinářům Peskov. 

Existuje však malá naděje, že by Kreml mohl být svolný k určitému kompromisu ohledně bezpečnostních záruk a velikosti ukrajinské armády, pokud by mu Ukrajina odevzdala celý Donbas a uznala anexi Krymu. Velkým problémem pro Moskvu by ale i tak zůstalo rozmístění vojáků členských států NATO na ukrajinském území. „Ne, ne a zase ne,“ odpověděl na dotaz ohledně nasazení evropských sil náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. 

Postoj Ruska bude patrně záviset na síle amerického tlaku. Washington bude muset přesvědčit obě strany, že návrh je pro ně lepší než další krvácení na frontě a nové ekonomické ztráty. Trump je sice kritizovaný za přílišnou ústupnost vůči Moskvě, ale zároveň na ni nedávno uvalil přísné ropné sankce a tlačí další země k tomu, aby nenakupovaly energie od Ruska. Bloomberg tvrdí, že Bílý dům nyní chystá nové postihy ruského energetického sektoru pro případ, že Kreml mír odmítne. 

Co nyní bude s ruským majetkem v Evropě?

Souběžně s mírovou dohodou se řeší i osud zmrazeného ruského majetku v Evropské unii. Konkrétně jde o 210 miliard eur ruských aktiv. Hlavní část, přibližně 185 miliard eur, je držena v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, zbývajících 25 miliard eur je uloženo v pěti bankách, nejvíce v Belgii a Francii. Sedmadvacítka nyní diskutuje o tom, jak bude v letech 2026 a 2027 financovat podporu Ukrajiny. Jedním z návrhů, který se snaží prosadit šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, je reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy. 

Rozhodovat by o ní měli prezidenti a premiéři na summitu EU, který začíná ve čtvrtek. Zdaleka ne všechny země jsou zatím pro. Nejvíce kritická je Belgie, která se obává právních rizik a možnosti, že by se dostala do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění nebo bylo nutné peníze urychleně uvolnit. Výhrady mají také Itálie, Bulharsko, Malta a Česko. Reparační půjčku lze schválit kvalifikovanou většinou, takže určitý odpor je možné obejít. Podle Kallasové je ale důležité, aby návrh podpořila zejména Belgie jako hlavní správce aktiv. 

Co by mohlo Belgii uchlácholit?

Belgický premiér Bart De Wever požaduje po ostatních záruky, že se budou podílet na finančních rizicích pro případ nutnosti ruské peníze vrátit. Pro Česko by to podle dostupných údajů znamenalo přibližně 90 miliard korun. Nový český premiér Andrej Babiš ale tvrdí, že Česko za nic ručit nebude. Využití zmrazených aktiv podmiňuje plným zohledněním belgických obav a tím, že záruky členských států budou dobrovolné. 

Evropská komise podle webu Politico přišla se změnami svého návrhu ve snaze zajistit si politickou podporu Belgie. Poskytla jí mimo jiné právní ujištění, že by mohla získat až 210 miliard eur v případě, že by čelila právním nárokům či odvetným opatřením ze strany Ruska. Komise rovněž uvedla, že Ukrajině nebudou poskytnuty žádné prostředky, dokud členské státy EU neposkytnou finanční záruky pokrývající alespoň padesát procent vyplacených peněz. Belgii však navržená opatření prozatím nestačí. 

Zastánci plánu, například Německo, trvají na tom, že neexistuje žádná skutečná alternativa k použití ruských aktiv. Tvrdí, že společný dluh není proveditelný, protože vyžaduje jednomyslnost. To v praxi znamená, že by iniciativu mohl zablokovat maďarský premiér Viktor Orbán, dlouhodobý odpůrce podpory Ukrajiny, kterého se EU v poslední době snaží ve sporných otázkách obcházet. Je pravděpodobné, že se o ruském majetku definitivně rozhodne až na summitu. 

Jaká je nyní situace na ukrajinské frontě?

Situace na ukrajinské frontě je v poslední době poměrně nepřehledná. Obě strany poskytují protichůdné informace týkající se ruského postupu u Kupjansku. Rusko tvrdí, že jeho síly kontrolují všechny čtvrti města v Charkovské oblasti, Kyjev to však popírá. Zelenskyj uplynulý pátek zveřejnil video, na kterém stojí u vjezdu do Kupjansku. Ukrajinský hlavní velitel Oleksandr Syrskyj ve středu dokonce uvedl, že ukrajinské jednotky ovládají devadesát procent města. 

Moskva rovněž tvrdí, že její vojáci dobyli strategicky důležitý Pokrovsk v Doněcké oblasti. I to však Kyjev popírá a uvádí, že se mu podařilo znovu získat část města na severu. Nejasná zůstává i situace v Siversku, dalším bodu Donbasu, odkud by mohli agresoři zahájit útok na klíčová města Slovjansk a Kramatorsk. „Siversk je pod neustálým nepřátelským tlakem: někteří se snaží infiltrovat město, zatímco jiní se pohybují po přístupových cestách v naději, že se tam uchytí. Pro ně to ale končí pokaždé stejně,“ citoval The Kyiv Independent vyjádření obránců. 

Obě strany se zřejmě snaží vykládat situaci na frontě ve svůj prospěch kvůli posílení vyjednávací pozice v mírových rozhovorech. „Dnes je nesmírně důležité dosáhnout výsledků na frontě, aby Ukrajina mohla dosáhnout výsledků v diplomacii,“ podotkl Zelenskyj.