Schillerová si ještě letos půjčí od domácností. Dluhopisy předčí výnos ze spořicích účtů
- Staronová ministryně financí Alena Schillerová obnoví Dluhopisy Republiky. Nechce, aby z úroku za státní dluh profitovaly jen banky.
- Podle ekonomů bude záležet na konkrétních podmínkách, které by měly předčit výnosy ze spořicích účtů.
- V řadě vyspělých zemí drží občané větší podíl státního dluhu než v Česku.
Nová vláda začíná zostra úřadovat, podle premiéra Andreje Babiše nežádá ani tři měsíce takzvaného hájení. Jedním z prvních kroků koaličního kabinetu hnutí ANO, SPD a Motoristů bude emise státních dluhopisů, které stát nabídne lidem ještě letos. Při pondělním uvedení do funkce to řekla staronová ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
„Nabídneme českým domácnostem Dluhopisy Republiky, budou si moci zhodnotit své peníze od jednoho tisíce do tří milionů korun,“ upřesnila šéfka resortu financí, která o záměru informovala už před měsícem na síti X. Vláda podle Schillerové nechce, aby z úroku za státní dluh profitovaly jen banky ovládané zahraničními vlastníky a institucionální investoři.
Kolik miliard korun si stát od občanů půjčí a za jakých úrokových podmínek, se zřejmě rozhodne příští pondělí, konečné slovo bude mít vláda. Ta podle dostupných informací zváží vydání reinvestičních dluhopisů s bonusem po dobu držení šesti let, případně protiinflačních dluhopisů. Podobně jako v minulosti mají být výnosy osvobozeny od srážkové daně, která činí 15 procent.
Konkurence spořicích účtů
Prvním českým ministrem financí, který přišel s nabídkou dluhopisů pro domácnosti, byl v roce 2011 Miroslav Kalousek (tehdy TOP 09). Později na něj navázala právě Schillerová, když se stala šéfkou státní kasy v první Babišově vládě. Oba argumentovali hlavně snížením závislosti na velkých investorech a posílením finanční soběstačnosti státu, a to i z pohledu úroku z dluhu, který zůstává v českých peněženkách.
Podle analytiků o výši zájmu lidí rozhodne až jasnější nastavení podmínek, především úrokových sazeb. „Možnost investovat i po malých částkách je jistě atraktivní. Konkurencí dluhopisům jsou ale nyní spořicí účty, kde lze dosáhnout úrokové sazby 3,5 až čtyři procenta,“ míní hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
S výjimkou termínovaných vkladů si lze navíc prostředky ze spořicího účtu vybrat kdykoli a okamžitě. To u dluhopisů možné není. Nyní výnos u korunových státních obligací činí 3,6 procenta u dvouleté splatnosti, 4,2 procenta u pětileté a 4,7 procenta u desetileté.
Česko má značnou rezervu
Dluhopisy Republiky přestal vydávat krátce po nástupu do funkce minulý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Důvodem byl prudký růst cen, který zájem o tehdejší protiinflační dluhopisy znásobil, a ty pak začaly tížit státní rozpočet. Mezi lety 2018 a 2022 si stát půjčil od občanů celkem 80 miliard korun.
Současná snaha Schillerové kopíruje podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy vyspělé ekonomiky, kde se státní dluhopisy těší rostoucí popularitě. „Počet zemí, které uplatňují emise vládních dluhopisů pro domácnosti, je v pravidelném šetření OECD aktuálně nejvyšší od přelomu století,“ uvedl Kovanda s odkazem na letošní studii organizace.
Z mezinárodního srovnání plyne, že Česko má ve využívání dluhopisových programů pro domácnosti značnou rezervu. Podíl lidí mezi věřiteli vlády je vyšší například v Belgii, Itálii, Maďarsku, Pobaltí, Polsku, Portugalsku, Španělsku, ale třeba i v Brazílii nebo v USA.
