Konec spalovacích motorů v roce 2035 nahradí systém kreditů. Automobilky s nimi budou obchodovat
- Evropská unie ustupuje od jedné z nejviditelnějších ambicí Green Dealu.
Místo čisté elektromobility přichází složitá politická i ekonomická bitva o to, jak daleko může Evropa v dekarbonizaci zajít, aniž by poškodila vlastní průmysl.
- Komentář vyšel na Info.cz.
Plošný zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory k roku 2035, o němž se nejméně posledních pět let tolik mluvilo, se odkládá. Je to zcela jasné poté, co Evropská komise v úterý 16. prosince předložila návrh, který tento zákaz nahrazuje složitým mechanismem ústupků a kompenzací. Jeho cílem je sice zachovat jasný trend směřující k dekarbonizaci silniční dopravy, zároveň však vyjít vstříc naléhání řady vlád členských zemí a odpovědět na odpor většiny evropských automobilek.
Jádrem „balíku“ je požadavek, aby emise z automobilů klesly do roku 2035 nikoli na nulu (tedy o sto procent, jak bylo původně ujednáno), ale „jen“ o 90 procent. V rámci takto vzniklé desetiprocentní „vůle“ by bylo povoleno uvádět na trh nová dobíjecí hybridní vozidla vybavená jak elektrickým, tak spalovacím motorem, a elektrická auta využívající malé „dojezdové“ spalovací motory.
Znamená to, že evropský automobilový průmysl by nemusel během deseti let zcela přejít na výrobu elektrovozů, ale měl by na výběr širší škálu řešení zahrnujících i „do určité míry“ spalovací motory.
Aby to nebylo tak jednoduché, navrhuje Evropská komise zavést systém emisních kreditů, které by automobilky získávaly v závislosti na tom, co vyrábějí. Auta s dojezdovými spalovacími motory by generovala více kreditů než plug-in hybridy, které způsobují větší znečištění.
Nejvíce zvýhodněna by byla samozřejmě elektroauta – a mezi nimi zejména v EU vyráběná malá, cenově dostupná vozidla do 4,2 metru. Jejich výrobci by byli obdařeni koeficientem 1,3: za deset prodaných „lidových“ elektrických aut by získali kredity jako za třináct „normálních“.
Jednotliví výrobci by měli možnost tyto emisní kredity mezi sebou sdílet v rámci jednoho kalendářního roku, takže obchod s nimi by se stal lukrativní záležitostí. Automobilka vyrábějící více hybridů by například nemusela splnit požadavek snížení emisí o 90 procent, protože jiná firma specializovaná čistě na elektroauta by jí prodávala své přebytečné kredity.
Biopaliva ve hře a úlevy pro dodávky
Do tohoto mixu Evropská komise přidala ještě požadavek, aby spalovací motory budoucnosti pokud možno spalovaly nová syntetická či biopaliva, nikoli klasická „fosilní“, případně aby automobilky používaly k výrobě nových vozů v Evropě vyrobenou „nízkouhlíkovou“ ocel. Tato hlediska se budou odrážet i v režimu rozdělovaných kreditů, a tudíž následně také v cenách prodávaných automobilů.
Podstatnou úlevu navrhuje Evropská komise pro dodávky (myšleno lehčí užitkové vozy), což je segment, kde se přechod na elektromobilitu obzvlášť nedaří. Povinný podíl elektrických vozů se v této kategorii pro rok 2030 snižuje z původních 50 na 40 procent. Podobně Evropská komise avizuje i zmírnění emisních norem pro těžká nákladní vozidla.
Původně se očekávalo, že výše popsaný režim bude platit jen dočasně, například do roku 2040, kdy by se pak přešlo výlučně na elektromobilitu. V návrhu však žádný takový konkrétní termín uveden není. Naopak se v něm uvádí, že výjimka se nebude týkat firemních a jiných služebních aut. Tyto „flotily“ musí být od roku 2035 výlučně elektrické, pokud mají dosáhnout na veřejnou finanční podporu.
Komise zároveň oznámila rozpočet 1,8 miliardy eur na podporu vývoje, výzkumu a výroby baterií v EU – jejich výrobcům navíc nabízí dalších 1,5 miliardy eur ve formě bezúročných půjček.
Odpověď na neutěšenou situaci evropských automobilek
Návrh je výsledkem mnohaměsíčního vyjednávání mezi Evropskou komisí a zástupci automobilového průmyslu. Jejich zájmy v Bruselu hájí asociace ACEA, která se od počátku stavěla skepticky proti návrhu úplně zastavit prodej aut se spalovacími motory od roku 2035. Ani členové ACEA však nebyli vždy zajedno – německý průmysl, zaměřený spíše na luxusní osobní auta, má jiné zájmy než například ten francouzský, kterému jde především o menší osobní a dodávková vozidla.
Trendy v udržitelnosti:Veřejnost osloví elektroauto do 800 tisíc korun. Trh jde tímto směrem, říká Arnošt Barna z Kia Czech.
Zatímco Francouzi nebo Španělé prosazují ochranářská opatření, exportně orientovaní Němci jim nefandí. Ani rostoucí čínskou konkurenci nevnímají všichni stejně negativně. Například francouzský Renault považuje její tlak za blahodárný pro snižování výrobních cen malých vozidel, včetně těch evropských.
Rozhodnutí snížit emise z aut na nulu v roce 2035 bylo jedním z nejviditelnějších a zároveň nejkontroverznějších cílů Green Dealu. Od počátku se vědělo, že jeho realizace nebude jednoduchá; proto byla do původní legislativy zabudována povinnost její revize v roce 2026. Pod tlakem průmyslu – a čím dál více také řady vlád, včetně té české a v poslední době zejména Německa – Evropská komise tuto revizi uspíšila.
Významně k tomu přispěl vývoj na trhu, kde se objevila masově vyráběná kvalitní a levná čínská elektrická auta. Tradiční vývoz zejména německých „spalováků“ se začal propadat, a to nejen do Číny, ale kvůli nově zavedeným americkým clům také do USA. Současně klesala a nadále stagnuje poptávka po nových autech v samotné Evropě. Průměrný věk vozidel na evropských silnicích dnes činí 12,5 roku. Průmysl proto potřebuje podněty ke zvýšení poptávky, nikoli další brzdy v podobě nuceného přechodu na čistou elektromobilitu.
Politická bitva teprve začíná
Nynější návrh je teprve začátkem dlouhého a nepochybně vyhroceného jednání mezi vládami členských zemí a Evropským parlamentem. Ten je již nyní rozdělen na stoupence zmírnění zákazu spalovacích motorů – a to i radikálnějšího, než navrhuje komise – a jeho odpůrce. Dělící čára přitom vede přímo středem proevropské „koalice“ lidovců, socialistů a liberálů. A priori to vypadá, že ve prospěch „spalováků“ by mohla hlasovat pravicová většina, zatímco levice a strany levého středu, tedy stoupenci přísné dekarbonizace, by zůstali poraženi.
Jakmile Evropský parlament i členské státy dospějí k určitému stanovisku, budou se muset dohodnout na konečné podobě legislativy. Dnešní nástřel tak pravděpodobně dozná řady změn. Jednání se povede také v souvislosti s dalšími úpravami nařízení a směrnic přijatých v rámci balíku Fit for 55, jímž se naplňoval Green Deal.
Zkrátka a jasně se ukazuje, že EU to se „zelenou tranzicí“ a „dekarbonizací“ poněkud přehnala, a to na úkor konkurenceschopnosti svých ekonomik. Provádí proto racionalizační otočku, která však zatím neznamená zpátečku. Prozatím.
Autor je komentátorem Info.cz.
