Konec spalovacích motorů v roce 2035 nahradí systém kreditů. Automobilky s nimi budou obchodovat
- Evropská unie ustupuje od jedné z nejviditelnějších ambicí Green Dealu.
Místo čisté elektromobility přichází složitá politická i ekonomická bitva o to, jak daleko může Evropa v dekarbonizaci zajít, aniž by poškodila vlastní průmysl.
- Komentář vyšel na Info.cz
Plošný zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory k roku 2035, o němž se tolik mluvilo nejméně posledních pět let, se odkládá. Je to zcela jasné poté, co Evropská komise v úterý, 16. prosince, předložila návrh, který tento zákaz nahrazuje složitým mechanismem ústupků a kompenzací. Jeho cílem je sice zachovat jasný trend směřující k dekarbonizaci silniční dopravy, zároveň však chce vyjít vstříc naléhání řady vlád členských zemí a odpovědět na odpor většiny evropských automobilek.
Jádrem „balíku“ je požadavek, aby emise z automobilů klesly do roku 2035 nikoli na nulu (tedy o sto procent, jak bylo původně ujednáno), ale „jen“ o 90 procent. V rámci takto vzniklé desetiprocentní „vůle“ by bylo povoleno uvádět na trh nová dobíjecí hybridní vozidla vybavená jak elektrickým, tak spalovacím motorem, a elektrická auta využívající malé „dojezdové spalovací motory“.
Znamená to, že by evropský automobilový průmysl nemusel během deseti let zcela přejít na výrobu elektrovozů, ale měl by na vybranou v širší škále zahrnující „do určité míry“ spalovací motory.
Aby to nebylo tak jednoduché, navrhuje Evropská komise zavést systém emisních kreditů, které by automobilky získávaly v závislosti na tom, co vyrábějí. Auta s dojezdovými spalovacími motory by generovala více kreditů než plug-in hybridy, které způsobují větší znečištění.
Nejvíce zvýhodněná by byla samozřejmě elektroauta, a mezi nimi pak v EU vyrobená malá cenově dostupná vozidla do 4,2 metru. Jejich výrobci by byli obdařeni koeficientem 1,3 – za 10 prodaných „lidových“ elektrických aut by získali kredity jako za 13 „normálních“.
Jednotliví výrobci by měli možnost tyto emisní kredity mezi sebou sdílet v rámci jednoho kalendářního roku, takže obchod s nimi by se stal lukrativní záležitostí. Například automobilka vyrábějící více hybridů by nemusela splňovat požadavek snížení emisí o 90 procent, protože jiná firma specializovaná čistě na elektroauta by jí prodávala své přebytečné kredity.
Biopaliva ve hře a úlevy pro dodávky
Do tohoto mixu Evropská komise přihodila ještě požadavek, aby spalovací motory budoucnosti pokud možno spalovaly nová syntetická či bio paliva, nikoli klasická „fosilní“, nebo aby automobilky používaly k výrobě nových vozů v Evropě vyrobenou „nízkouhlíkovou“ ocel. Tato hlediska se budou také odrážet v režimu rozdělovaných kreditů a tudíž potom i v ceně prodávaných automobilů.
Podstatnou úlevu navrhuje Evropská komise pro dodávky (myšleno pro lehčí užitkové vozy), což je segment, kde se přechod na elektromobilitu obzvlášť nedaří. Povinný podíl elektrických vozů se v této kategorii pro rok 2030 snižuje z původních 50 na 40 procent. Podobně Evropská komise avizuje snížení emisních norem pro těžká nákladní vozidla.
Původně se očekávalo, že výše popsaný režim by platil jen dočasně, třeba do roku 2040, kdy by se pak přešlo výlučně na elektromobilitu. V návrhu však žádný takový konkrétní termín není. Naopak tam stojí, že výjimka se nebude týkat firemních a jiných služebních aut. Tyto „flotily“ musí být od roku 2035 výlučně elektrické, pokud mají dosáhnout na veřejnou finanční podporu.
Komise také oznámila rozpočet 1,8 miliardy eur na podnícení vývoje, výzkumu a výroby baterií v EU – jejich výrobcům nabízí dalších 1,5 miliardy ve formě bezúročných půjček.
Odpověď na neutěšenou situaci evropských automobilek
Návrh je výsledkem mnohaměsíčního vyjednávání mezi komisí a zástupci automobilového průmyslu. Jejich zájmy hájí v Bruselu asociace ACEA, která se od počátku stavěla skepticky proti návrhu úplně zastavit prodej aut se spalovacími motory od roku 2035. Jenže ani členové ACEA nebyli vždy zajedno – německý průmysl, zaměřený spíše na luxusní osobní auta, má jiné zájmy než například ten francouzský, kterému jde hlavně o menší osobní a dodávková auta.
Trendy v udržitelnosti:Veřejnost osloví elektroauto do 800 tisíc korun. Trh jde tímto směrem, říká Arnošt Barna z Kia Czech
Zatímco Francouzi nebo Španělé prosazují ochranářská opatření, exportně orientovaní Němci jim nefandí. Ani rostoucí čínskou konkurenci nevnímají všichni stejně negativně. Například francouzský Renault považuje její tlak za blahodárný pro stlačování výrobních cen malých vozidel, včetně evropských.
Rozhodnutí snížit emise z aut na nulu v roce 2035 bylo jedním z nejviditelnějších a také nejkontroverznějších cílů Green Dealu. Od začátku se vědělo, že jeho provedení nebude jen tak; proto byla do původní legislativy zabudována povinnost její revize v roce 2026. Pod tlakem průmyslu – a čím dál tím více také řady vlád včetně té české, a v poslední době zejména Německa – Evropská komise tuto revizi uspíšila.
Významně k tomu pomohl vývoj na trhu, kde se objevila masově kvalitní a laciná čínská elektrická auta. Tradiční vývoz zvláště německých „spalováků“ se začal propadat, a to nejen do Číny, ale kvůli nově zavedeným americkým clům také do USA. Souběžně s tím klesala a nadále stagnuje poptávka po nových autech v samotné Evropě. Průměrný věk vozů na evropských silnicích je dnes 12,5 let. Průmysl potřebuje proto podněty pro zvýšení poptávky, nikoli brzdy v podobě nuceného přechodu na čistou elektromobilitu.
Politická bitva teprve začíná
Nynější návrh je začátek dlouhého a nepochybně vzrušeného jednání mezi vládami členských zemí a také v Evropském parlamentu. Ten je už nyní rozdělen na stoupence zmírnění zákazu spalovacích motorů, a to i radikálnějšího, než navrhuje komise, a jeho odpůrce. Dělící čára běží přímo středem proevropské „koalice“ lidovců, socialistů a liberálů. A priori to vypadá, že by ve prospěch „spalováků“ mohla hlasovat pravicová většina, zatímco levice a strany levého středu, stoupenci přísné dekarbonizace, by zůstali poraženi.
Jakmile parlament i členské státy dospějí k nějakému stanovisku, musí se na konečné podobě legislativy dohodnout mezi sebou. Dnešní nástřel tak pravděpodobně dozná mnoho změn. Bude se o něm jednat i v souvislosti s dalšími úpravami nařízení na směrnic, které byly přijaty v rámci balíku Fit for 55, kterým se naplňoval Green Deal.
Zkrátka a jasně se ukazuje, že to EU se „zelenou tranzicí“ a „dekarbonizací“ poněkud přehnala, a to na úkor konkurenceschopnosti svých ekonomik. Provádí tedy racionalizační otočku, která však neznamená zpátečku. Prozatím.
Autor je komentátorem Info.cz.
