Japonský premiér: Bez jádra to nepůjde

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: E15

Japonsko se v květnu ocitlo po 40 letech bez jaderné energie, když země po havárii ve Fukušimě dokončila odstavení všech 50 nukleárních reaktorů. Jenže obejít se bez jádra, které před zemětřesením zajišťovalo třetinu dodávek elektřiny, není pro asijskou ostrovní zemi jednoduché. Premiér Jošihiko Noda proto oznámil, že je třeba obnovit činnost dvou jaderných reaktorů v západním Japonsku. Jen tak je podle něj možné předejít ekonomickým ztrátám a krachu soukromých podniků.

„Levné a stabilní dodávky elektřiny jsou klíčové. Pokud všechny reaktory, které dříve obstarávaly 30 procent energetických dodávek v Japonsku, zůstanou v nečinnosti, japonská společnost nemůže přežít,“ cituje agentura Reuters Nodu. Ten v této souvislosti také varoval, že kvůli energetické nejistotě by mohly některé firmy přesunout výrobu mimo Japonsko, což by přineslo zvýšení nezaměstnanosti. V létě také výrazně stoupá spotřeba elektřiny - hlavně kvůli užívání klimatizací.

Jako první mají být podle Nody spuštěny dva reaktory v jaderné elektrárně Ohi, kterou provozuje firma Kansai Electric Power. Očekává se, že jeho rozhodnutí schválí klíčoví vládní ministři na své nadcházející schůzi. Premiér sdělil, že vláda již přijala nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti elektrárny.

Většina Japonců dál jádru nedůvěřuje

Nodovo rozhodnutí, které je mnohými vnímáno jako první krok k oživení odstavených japonských reaktorů, ale naráží na odpor veřejnosti. Velká část Japonců se totiž obává opakování neštěstí, které postihlo elektrárnu Fukušima. Podle průzkumu je proti jádru až 70 procent obyvatel.

„Naprostá většina veřejnosti nechce restart nukleárních reaktorů. Lidé jsou společnými silami připraveni šetřit elektřinou tak, aby země zůstala bezjaderná,“ uvedli ekologové z Greenpeace.

Japonská vláda v současnosti diskutuje o tom, jak přetvořit energetickou strategii do příštích let. Podle expertů je pravděpodobný postupný návrat k jádru, v roce 2030 by podíl jaderné energie mohl být zhruba 15 procent, míní. Jenže předpokladem je přesvědčení veřejnosti o tom, že přísnější bezpečnostní kontroly snížily rizika na minimum.

Zemětřesení následované cunami loni v březnu způsobilo ve Fukušimě největší nukleární katastrofu od havárie ukrajinské jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986. Postupně byl zastavován provoz všech japonských jaderných elektráren kvůli bezpečnostním prověrkám. I když byla při kontrole příslušná elektrárna shledána bezpečnou, do provozu znovu uvedena nebyla.