Do Spojených států proudí až 99 procent kanadského ropného exportu. Tok suroviny na jih měl ulehčit ropovod Keystone XL, proti kterému se bouřili ekologičtí aktivisté. Republikáni tvrdí, že projekt se stal obětí Obamovy snahy jim v předvolební horečce vyhovět. Jisté je, že alespoň prozatím se nic stavět nebude.
Kanada reagovala prohlášením, že se tedy pokusí prodat více ropy do Číny. A příležitost prodiskutovat tento obchod se naskytla záhy – před několika dny do Číny zamířil na návštěvu premiér Stephen Harper v doprovodu čtyř desítek byznysmenů.
Zájem existuje i na druhé straně. Podle odhadů investovaly státem vlastněné čínské společnosti v předchozích dvou letech do kanadského energetického sektoru více než 16 miliard dolarů ve snaze získat stabilní dodávky ropy.
Obama o Keystone XL:
Společnost Sinopec má podíl i v 5,5miliardovém projektu nového ropovodu „Severní brána“, který by měl vést surovinu získanou z ropných písků v Albertě k tichomořskému přístavu Kitimat. Odtud by tankery mohly ropu přepravovat do Číny i jinam. Kanada předpokládá, že by se produkce z písků mohla do roku 2020 zvednout ze současných přibližně 1,7 milionu barelů denně na tři miliony.
Jenže i toto potrubí čelí kritice ekologů. Kanadský nezávislý regulátor, který by mohl projekt zarazit, zahájil minulý měsíc sérii slyšení. Odhaduje se, že diskuze, do které se zaregistrovalo na čtyři tisíce jednotlivců a skupin, se povleče rok a půl.
„Je čím dál tím více jasné, že v kanadském zájmu je diverzifikace našich energetických trhů. Pro tento účel je naše vláda zavázána zajistit, že Kanada bude mít infrastrukturu, potřebnou k tomu, aby se naše energetické zdroje na tyto diverzifikované trhy dostaly,“ ujišťoval však v Číně Harper.
Kanadská vláda se navíc uplynulý týden s Pekingem dohodla na vývozu uranu pro mírové účely. Smlouva by měla být dokončena do několika měsíců.
„Pánev Athabasca obsahuje největší světové zásoby vysoce kvalitního uranu. Očekáváme, že se těžba uranu v Saskatchewanu do roku 2017 téměř zdvojnásobí,“ uvedla místní vláda. „Je to důležitý pokrok pro Saskatchewan i pro celou zem, protože výsledkem může být export v hodnotě zhruba tří miliard dolarů pro Cameco a další společnosti,“ dodal kanadský ministr přírodních zdrojů Joe Oliver.
Přestože kanadský uranový gigant Cameco podepsal s Čínou smlouvy už dříve, dosud jí mohl dodávat suroviny pouze nekanadského původu. Společnost, která těží také v USA, Austrálii a Kazachstánu, proto dohodu přivítala. „Až ji podepíší, pomůže nám to vybudovat si pozici klíčového dodavatele uranu do Číny a zvýšit investice i počet zaměstnanců v kanadském uranovém průmyslu,“ řekl šéf firmy Tim Gitzel.
Kde se neštítí vybíjení tuleňů? I Čína váhá
Čína by Kanadě mohla sloužit i jako trh pro výrobky z tuleňů, které už mnoho zemí zakázalo dovážet. Po Spojených státech a Evropské unii o tom rozhodlo i Rusko.
„Populace v Číně je tak vysoká, že kdyby si každý koupil nějakou kožešinu nebo jiný tulení produkt, už bychom žádný obchod s Evropou nepotřebovali,“ řekl listu Economist Denis Longuépée z asociace lovců tuleňů. Dohoda mezi zeměmi byla sice už před rokem ohlášena, ke konečnému schválení ale zatím nedošlo. Těžko říci, zda odklad ze strany Pekingu způsobily protesty čínských ochránců zvířat nebo jiný důvod. Kanadský premiér Stephen Harper však využil návštěvu i k diskuzi na toto téma.
Byznys s bělostnou kožešinou mláďat tuleňů grónských v posledních letech upadá. Loni bylo podle údajů Economistu zabito 37 tisíc zvířat, předchozí rok jich přitom lovci pobili 67 tisíc a v roce 2009 dokonce 75 tisíc.
Odhaduje se, že na východě Kanady je registrováno zhruba 11 tisíc lovců tuleňů. Vláda odvětví každoročně dotuje několika miliony dolarů, proti čemuž část obyvatel protestuje.
Pandí diplomacie
Peking se s Ottawou dohodly na desetileté zápůjčce dvou pand velkých. Tato vzácná zvířata poputují do Kanady poprvé za více než dvacet let. „Kanadská návštěva pand představuje důležitý krok vpřed v rozkvětu vztahů mezi našimi dvěma národy,“ komentoval událost kanadský premiér Stephen Harper. Darování pand má velmi starou tradici a v sedmdesátých letech bylo symbolem diplomacie mezi Čínou a Západem. I současné zápůjčky jsou vnímané jaké důležitý prvek ve vztazích Pekingu k jiným zemím.
