Kodak stojí před bankrotem
Tak jako u všech veleúspěšných značek byl na začátku úspěchu firmy Kodak geniálně jednoduchý nápad. Fotografický nadšenec George Eastman si od jistého vynálezce z Wisconsinu koupil patent na první svitkový film světa. Ten film pak vložil do laciné papírové krabičky a takto vyrobený primitivní fotoaparát prodával za pár dolarů pod reklamním sloganem „Vy zmáčknete knoflík, my uděláme zbytek“.
Vtip jeho myšlenky byl v tom, že takový film dokázal díky zasouvání do svitku vyměnit i amatér na denním světle – u moře, na oslavě narozenin, na svatbě. Stačilo film exponovat a odnést do laboratoře firmy Kodak. Tím, že Eastman z procesu fotografování škrtl temnou komoru, zpřístupnil složité řemeslo široké veřejnosti. Do té doby bylo pole fotografie vyhrazeno odborníkům, nyní mohl „cvakat“ každý. Vznikl masový fotografický trh, jak ho známe dnes.
Strategie drahých náplní
George Eastman založil svůj obchodní úspěch na chytré strategii, se kterou se setkáváme dodnes. Své fotoaparáty prodával za pakatel, obrovské marže ale vydělával na náplni do nich a zpracování: filmech a vyvolání ve fotolabu. Podobně to v současnosti dělají výrobci tiskáren. Přístroj často stojí skoro stejně jako jedna sada náplní s inkoustem.
Továrny Kodak chrlily na trh jeden hit za druhým: první kapesní fotoaparát, plastový „brownie“, kodachrom, první 35milimetrový barevný film. Osmnáctého července 1930 byla Eastman Kodak Company zařazena do průmyslového indexu Dow Jones na newyorské burze, ve kterém setrvala příštích 74 let, až do roku 2004. O dva roky později, když byla firma na vrcholu, spáchal její zakladatel sebevraždu podobně efektivním stylem, jakým vedl svůj podnik: výstřelem z pistole rovnou do srdce. Místo dopisu na rozloučenou po sobě manažer Eastman zanechal stručný vzkaz: „Má práce je hotová. Tak nač čekat?“
Po jeho smrti ale éra Kodaku zdaleka nekončila. Heslem dne se stala „inovace“ a pracovat jako vývojář v areálu Kodaku bylo snem talentovaných mladíků. Během oběda se zaměstnanci shromáždili v posluchárně a sledovali společně film na plátně, zatímco jiní hráli na firemním hřišti basketbal, vzpomíná na zaměstnání v Kodaku Robert Shanebrook, jenž do firmy nastoupil v šedesátých letech. „Měli jsme ten opojný pocit, že můžeme cokoli, že jsme neporazitelní,“ zavzpomínal pro deník Wall Street Journal. Nepřipomíná vám to něco? Ten popis by se úplně stejně hodil na současné trendsettery Google, Appel nebo Facebook.
Digitální věk
V roce 1975 vynalezl inženýr Kodaku Steven Sasson první digitální fotoaparát. Dítě, které Kodak přivedl na svět, mu nakonec zlomilo vaz. Kodak sám totiž nedokázal svého vynálezu využít. Proč? Případných odpovědí je celá řada. Možná byl už tehdy přežitou firmou z jiné doby, příliš zvyklou na svůj byznys model „drahých náplní“. A „digitál“ náplň nepotřebuje. Pozice začal Kodak ztrácet už v osmdesátých letech, kdy do Spojených států vtrhl japonský konkurent Fuji a kombinací agresivního marketingu a nízkých cen si během pár let urval pětinový podíl na trhu.
Kodaku se ale hlavně nepovedl nástup do digitálního věku: fotoaparáty jsou dotované, přesto se neprodávají. Pád akcií měl zastavit nástup současného ředitele Antonia Pereze. Ten změnil kurz. Jádrem byznysu Kodaku se měly stát tiskárny a soudní dolování peněz z 11 tisíc patentů, které si firma za svou historii registrovala.
Prapor přebírá chemie
Pokusy získat kapitál však ztroskotaly a minulý čtvrtek deník WSJ ohlásil, že firma dluží miliardu dolarů a chystá se požádat o ochranu před věřiteli. Firmě hrozí, že ji potká osud jiných ikon, za všechny jmenujme třeba Polaroid.
Prapor zakladatele nejspíš převezme Eastman Chemical, který se od Kodaku odštěpil v roce 1994. Stačí letmý pohled na vývoj akcií. Od doby, kdy se chemická divize osamostatnila, ztratil Kodak 99 procent hodnoty, zatímco Eastman Chemical posílil o 71 procent. V době, kdy Kodak spal na vavřínech, chemický podnik dobýval nové trhy. Dnes je tržní cena Kodaku 185 milionů, Eastman Chemicalu 5,5 miliardy dolarů.
„Dědictvím George Eastmana bude Eastman Chemical, a ne Eastman Kodak,“ řekl agentuře Reuters Willy Shih, profesor obchodu z Harvardu, který vedl prodej digitálních fotografií v Kodaku v letech 1997 až 2005, „tím jsem si absolutně jistý.“
