EPH hodlá v příštích měsících investovat až desítky miliard korun do energetických aktiv mimo český trh. Vedle Slovenska má v hledáčku právě také Německo. Holding již vlastní polovinu německých dolů Mibrag a bude chtít využít vytěženou surovinu k výrobě elektřiny právě na německém trhu.
Křetínský vidí příležitost v tom, že zájem dalších hráčů o hnědouhelné elektrárny bude v Německu minimální. „Domníváme se, že riziko, které je s jejich vlastnictvím spojeno, bude při relativně nižší akviziční ceně přiměřené,“ zdůrazňuje šéf EPH. Podobné akvizice podle něho přinesou zajímavý výnos, i kdyby hnědouhelné zdroje měly mít omezenou životnost.
Rozhovor s Danielem Křetínským čtěte .
Němečtí politici připouštějí, že výpadek ve výrobě elektřiny kvůli uzavírání jaderných elektráren budou muset v přechodném období nahradit plynové a uhelné elektrárny. I když berlínská vláda dává přednost plynu, diskuze se vede i o pobídkách pro výrobu elektřiny z uhlí.
Německá energetická asociace BDEW odhaduje, že v příštím desetiletí bude nutné vybudovat nové plynové a uhelné zdroje o výkonu osm až 17 gigawattů, aby vyvážily nestabilitu obnovitelných zdrojů. Do toho se však některým německým energetickým společnostem příliš nechce.
Jeden z lídrů EnBW oznámil, že uhlí pro něj není alternativou, protože v Německu necítí podporu pro rozvoj uhelných zdrojů. Nové uhelné elektrárny chystá další významný hráč na německém trhu, švédská společnost Vatenfall. Ta ale čelí průtahům kvůli nedostatečné kvalitě oceli.
Očekává se, že německý Spolkový sněm schválí využití evropských peněz pro budování podzemních úložišť oxidu uhličitého, známých pod anglickou zkratkou CCS (carbon capture and storage). Pod zemí by tak měl skončit skleníkový plyn, který by uhelné elektrárny jinak vypustily do ovzduší. Technologie CCS mají mimo jiné zmírnit odpor proti výrobě elektřiny z uhlí.
