Elektrárna v Kalmycké republice bude mít instalovaný výkon 51 megawattů a investice do ní přesáhne podle odhadů Falkonu 60 milionů eur (kolem 1,6 miliardy korun). Provoz by měla zahájit na počátku prosince. Buduje ji dceřiná firma Falkonu Alten, v projektu mají podíl také regionální i federální orgány, ruská Sberbank a německá Landesbank Berlin.
„Dodavatelé technologií jsou z Německa a Dánska,“ píše Falkon na svém webu. Návratnost investic do elektrárny očekává do 10 až 12 let. Pro srovnání: největší tuzemská větrná elektrárna, což jsou Kryštofovy Hamry na Ústecku, má s 21 turbínami výkon 42 megawattů.
Stavba celého kalmyckého parku je plánovaná na tři etapy, nyní dokončované větrníky jsou tou první. Do roku 2017 pak má být rozšířen o dalších 150 megawattů, což dohromady pokryje celou spotřebu Kalmycké republiky. Ta je velká zhruba jako Česko, ale žije v ní pouze 290 tisíc obyvatel. Zároveň je jediným regionem v Evropě, v němž převažují buddhisté.
Nevýhodná transakce
Falkon proslul zejména na počátku tisíciletí, kdy mu vláda Miloše Zemana prodala po dohodě s Kremlem většinu ruského dluhu ve výši 3,6 miliardy dolarů za přibližně 750 milionů dolarů, podle některých expertů nepříliš výhodně. Navíc Falkon údajně nedoporučila BIS. Kreml prý na splátku uvolnil celkem 1,35 miliardy dolarů. Kolik zůstalo Falkonu, se nikdy nevyjasnilo. Česká média také spekulovala o napojení firmy na ruské tajné služby.
| Podíl vlastní syn komunistického prominenta |
|---|
| Falkon vznikl v roce 1995. Podle zatím poslední výroční zprávy, která je za rok 2013, má čtyři akcionáře. Podíl 89 procent drží lichtenštejnská společnost Yucom-Libero Finanz-und Handels, 9,5 procenta má původní největší akcionář – švýcarský Magchim, jedno procento ovládá advokát Tomáš Chňoupek, syn někdejšího komunistického ministra zahraničí Bohuslava Chňoupka, a půl procenta vlastní pražská firma JCBP. Předsedou představenstva je někdejšího ředitel Slovnaftu Jozef Čimbora. Informace o koncových vlastnících však nikdy zveřejněny nebyly. Velkou roli ve firmě hraje gruzínská rodina Mamaladze, jejíž členové sedí v představenstvu i dozorčí radě. |
Falkon měl široké aktivity. V tuzemsku si například v roce 2003 koupil od městské části Praha 6 Hotel Praha, který v minulosti patřil ústřednímu výboru KSČ. V Kalmycku společnost podniká dlouhodobě. Její další ruská pobočka KalmEnergoKom totiž provozuje elektrickou přenosovou soustavu pro město Elista, což je 100tisícová metropole Kalmycké republiky. Alten již také v Kalmycku provozuje větrný park s výkonem 2,4 megawattu.
Přísné podmínky odrazují investory
Výroba elektřiny z větru je v Rusku zatím v plenkách. Tamní energetický regulátor vyhlásil loni tendry, v nichž hledal investory, kteří by do roku 2018 vybudovali větrné parky o celkovém výkonu 1,6 gigawattů. Garantoval návratnost investice za 15 let a roční výnos 14 procent. Přihlásila se ale právě jen dcera Falkonu Alten s první etapou kalmycké elektrárny.
Podle serveru Windpowermonthly.com investory odradily přísné podmínky ohledně podílu domácích komponentů. Ruské zákony původně nařizovaly podíl od 55 procent ruských dílů až po 65 procent v období 2016 až 2018. Tyto podmínky se pak sice zmírnily na 20 procent letos až 65 procent v letech 2020 až 2024, jenže zatím to příliš nepomohlo.
Windpowermonthly.com připomněl, že v roce 2013 uspěl v tendrech regulátora velký ruský developer Solar Energy Holding, který plánoval stavbu větrných parků také na jihu Ruska, ale právě kvůli výše zmíněným pravidlům své projekty pozastavil. Podle serveru je totiž výroba větrných turbín v Rusku naprosto nedostatečná.
| Výběr informací o ruském dluhu vůči České republice |
|---|
| - Ruská federace původně ČR dlužila 3,6 miliardy dolarů (podle dnešního kurzu zhruba 88 miliard korun). Pohledávky vznikly především v době, kdy Československo investovalo do plynovodů a rafinérií v bývalém SSSR. Moskva měla platit ropou a plynem, s rozpadem Sovětského svazu z toho ale sešlo. Další dluhy vznikly převážně z výměny zboží na přelomu 80. a 90. let. |
| - Klíčový posun při řešení ruského dluhu přišel v roce 2001. Ruská federace přišla s návrhem urychlit splácení a dohodla se s českou vládou vedenou tehdejším předsedou ČSSD Milošem Zemanem na vyřešení podstatné části pohledávek. |
| - Zhruba dvě třetiny dluhu odkoupil od státu bez výběrového řízení Falkon Capital za přibližně 750 milionů dolarů (nyní přes 18 miliard korun), podle některých expertů nepříliš výhodně. Informace o výši odkoupené pohledávky a ceně, jakou za ni Falkon státu nabídl, se liší, v médiích se objevuje informace, že vláda prodala pohledávku zhruba za pětinu účetní hodnoty. Poslední splátku od Falkon Capital obdrželo české ministerstvo financí loni v létě. Falkon Capital, kterou český tisk označoval za neprůhlednou a nedůvěryhodnou firmu, později dluh prodal ruské energetické firmě RAO JES za dodávky elektřiny. |
| - Část dluhu Rusko splatilo formou dodávek zboží, především vojenského materiálu. Původně chtělo české ministerstvo obrany od Ruska získat velká přepravní letadla An-70, Moskva ale místo nich nabídla zastaralejší Il-76, a tak ministerstvo rozhodlo o pořízení vrtulníků. Dohodu o pořízení 16 transportních vrtulníků Mi-171Š a deseti bitevních vrtulníků Mi-35 v hodnotě 184 milionů dolarů (tehdy asi 4,2 miliardy korun) podepsali v září 2004 zástupci státních Leteckých opraven Malešice a ruského FGUP Rosoboronexpert. První tři bitevní vrtulníky do Česka dorazily v dubnu 2005, poslední v lednu 2006. |
| - V srpnu 2013 schválila vláda Jiřího Rusnoka dohodu s Ruskem o splacení zbývajícího dluhu. Česká republika podle tehdejšího Rusnokova vyjádření měla získat ze zbytku dluhu za zhruba osm milionů dolarů přibližně 80 procent, tedy minimálně 6,45 milionu dolarů (zhruba 128 milionů korun). Dluh byl podle dnešní zprávy ruského ministerstva uhrazen dodávkami průmyslové produkce a částečně penězi. Zdroj: čtk |
