Evropu před čtyřmi lety zachránil, Asii teď zklamal. Výsadní postavení LNG se kvůli válce v Íránu hroutí
- Aktuální ceny plynu divočí, chybí motivace k plnění vyprázdněných evropských zásobníků.
- Asie přestává věřit ve spolehlivost LNG, což by v dlouhodobém horizontu mohlo proměnit celý trh.
- Mír hned nic nevyřeší, energetické dopady mohou trvat měsíce až roky.
Situace na Blízkém východě se opět zkomplikovala, Írán a Spojené státy o víkendu v Hormuzském průlivu zastavovaly komerční lodě. Na vývoj v pondělí zareagovaly ceny ropy i plynu. Ten se v nizozemském virtuálním obchodním uzlu TTF ráno prodával téměř za 43 eur za megawatthodinu, i když později cena poklesla ke čtyřiceti.
Na přelomu roku se přitom ceny pohybovaly kolem 25 eur a zdálo se, že se kontinent konečně dostal do období energetické stability. Nyní ale opět stojí před otázkou, jak naplní zásobníky pro příští zimu.
Zmatky se podepisují na trzích
Situace v klíčové námořní tepně, kudy za normálních okolností prochází zhruba pětina globální spotřeby ropy a čtvrtina celosvětového obchodu se zkapalněným zemním plynem, zůstává nevyzpytatelná. „Protichůdné zprávy z Íránu přispívají ke zmatku a udržují trh nervózní,“ uvedli podle The Wall Street Journal analytici banky ANZ.
Experti začínají být frustrovaní rozpory mezi medializovanými nadějnými oznámeními a realitou. „Jediný fakt, na kterém skutečně záleží, je, že průliv není otevřený a kvůli riziku útoků to tak vnímají stovky plavidel čekajících po obou stranách klíčové vodní cesty,“ napsal v komentáři pro Reuters energetický komentátor Clyde Russell. „A čím déle bude uzavřen, tím závažnější bude energetická krize,“ konstatoval.
Think-tank Bruegel nedávno varoval, že v případě zdvojnásobení cen plynu by Evropa v následujících dvanácti měsících zaplatila za jeho dovoz dodatečných sto miliard eur. Loni podle něj utratila za tento import 117 miliard. Výpočet think-tanku ale kalkuluje se šedesáti eury za megawatthodinu, což je cena, na kterou se plyn zatím vyhoupl jen krátce kolem poloviny března.
Náznaky energetické krize sice přišly na konci topné sezony, Evropa se ale obává o plnění zásobníků na příští zimu. Ty jsou vyprázdněné na třicet procent kapacity, průměrný stav pro toto období je přitom čtyřicet procent. Některé země včetně Německa a Francie jsou na tom přitom ještě hůř.
Chybí cenová motivace k plnění zásobníků
Asociace Gas Infrastructure Europe upozornila, že k hromadění plynu obchodníkům chybí motivace, jelikož současné ceny jsou oproti kontraktům na zimu vyšší. „Bez trvalých injekcí, které začnou již od dubna, Evropa riskuje, že do příští zimy vstoupí se sníženou flexibilitou čerpání a menšími bezpečnostními rezervami, zejména v případě chladných období nebo neočekávaných výpadků dodávek koncem zimy 2026/2027,“ obává se asociace.
Masanori Odaka ze společnosti Rystad Energy řekl Bloombergu, že starý kontinent může mít potíže s pumpováním suroviny do zásobníků, pokud bude muset o dodávky zkapalněného plynu tvrdě soutěžit. Evropa se na tuto surovinu více upnula po začátku války na Ukrajině, kdy jí chtěla nahradit ruský potrubní plyn. Zatímco před ní tvořil LNG zhruba pětinu plynového importu, nyní se jeho podíl blíží k polovině.
Téměř šedesát procent zkapalněného importu přitom zajišťují Spojené státy. „Existuje riziko, že pokud EU prohraje intenzivnější nabídkovou válku, velká část tohoto dovozu bude přesměrována do Asie,“ podotýká i Bruegel. Asijští kupci jsou totiž silně závislí na LNG z Kataru, který potřebují nahradit. V březnu se americký vývoz do Asie oproti únoru takřka zdvojnásobil.
Asie přestává věřit v LNG, hledá alternativy
Evropě by ale mohlo hrát do karet, že se nyní začíná hovořit o útlumu asijské poptávky nejenom pod vlivem vysokých cen. Analytici míní, že tento region rychle přehodnocuje postoj k LNG, který pro něj přestává být spolehlivou surovinou. List The Japan Times píše, že řada asijských kupců rychle mění své plány. Chce posílit domácí těžbu, více investovat do obnovitelných zdrojů nebo uzavírá energetické dohody s Ruskem.
„Některé země se vracejí k uhlí, rozšiřují jaderné kapacity nebo urychlují zavádění bateriových úložišť a technologií obnovitelných zdrojů, jako je větrná a solární energie. Některé již ruší projekty LNG,“ tvrdí i studie Ústavu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzy (IEEFA).
Na situaci ale reaguje i EU, která hledá alternativní zdroje suroviny. Itálie a Španělsko například jednají s Alžírskem o možném zvýšení dodávek spolehlivější cestou plynovody. Agentura Reuters zároveň informovala o tom, že evropští zájemci včetně německé společnosti Uniper zkoumají možnost nákupu zkapalněného plynu z kanadského tichomořského pobřeží a jeho přepravy přes Panamský průplav.
„Od začátku války v Íránu je o odběr LNG obzvláště silný zájem z celého světa včetně Evropy,“ uvedl zdroj Reuters. Kanada vstoupila na trh s LNG teprve loni a zatím je geograficky výhodnějším dodavatelem pro asijské kupce, i když časem by se měl rozjet i vývoz z východní části země přímo do Evropy.
Oprava infrastruktury na Blízkém východě může trvat roky
Odborníci zároveň upozorňují na to, že i kdyby válka skončila nyní, potrvá dlouho, než se podaří popasovat se s jejími energetickými dopady. Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol řekl v rozhovoru pro švýcarský list Neue Zürcher Zeitung, že obnovení energetické produkce na Blízkém východě na předválečnou úroveň bude trvat přibližně dva roky.
„Bude se to lišit v jednotlivých zemích. Například v Iráku to bude trvat mnohem déle než v Saúdské Arábii,“ konstatoval. Rystad Energy přitom odhaduje, že dosavadní náklady na opravu a obnovu energetické infrastruktury už dosáhly přinejmenším 25 miliard dolarů a mohou dále růst.
Birol také vyjádřil obavy, že trh ještě stále podceňuje důsledky dlouhodobého uzavření Hormuzského průlivu. Nedostatek podle něj dosud zmírňovaly dodávky ropy a plynu, které byly na cestě do svých destinací už před začátkem války. „V březnu však nebyly naloženy žádné nové tankery. Nebyly odbaveny žádné nové zásilky ropy, plynu ani paliv na asijské trhy. Tato mezera se nyní stává zřejmou. Pokud nebude Hormuzský průliv znovu otevřen, musíme se připravit na výrazně vyšší ceny energií,“ varoval.
