Maďaři se bouří proti obnově těžby uranu
„Vláda při zohlednění všech hospodářských i společenských aspektů, se zvláštním důrazem na ekologická, zdravotní a bezpečnostní rizika, bude analyzovat využitelnost nerostných zásob,“ zní oficiální vyjádření ministerstva hospodářství. Dobývání uranu by podle jeho zastánců mohlo přinést regionu nový rozvoj, protože ceny suroviny stoupají. Veřejnost však upozorňuje na možná negativa.
„Nedostáváme důchod, protože umíráme ještě dřív, než máme na penzi nárok,“ shrnul všeobecné obavy předseda Zájmového a kulturního spolku horníků Zobán Tabló. Uvádí přitom oficiální údaje z akademie věd, podle nichž se tamní horníci v letech 1981 až 1989 dožívali i v důsledku časté rakoviny plic průměrného věku jen 54 let. V roce 2006, devět let po ukončení těžby a uzavření dolů, dosahoval tento věk téměř 63 let.
Australská firma Wildhorse Energy, jež získala koncesi na předběžný průzkum ložisek, však argumentuje použitím nejmodernějších metod. Její jednatel István Benkovics hovoří o hloubkové těžbě, během které by se těžil nerost s přibližně 0,1procentním podílem uranu z tisícimetrové hloubky. Třídění by probíhalo v podzemí, takže by nevznikaly vnější haldy či nádrže se zdraví škodlivým materiálem.
V regionu mnozí vzpomínají na těžbu uranu s nostalgií. V dolech pracovalo sedm tisíc lidí, horníci měli nadprůměrné příjmy a díky tomu se město rozvíjelo. Po případném obnovení těžby by našlo práci 1500 lidí, kteří by podle odhadů mohli dostat na povrch přibližně 1,2 milionu tun uranové rudy.
Analýzy tvrdí, že pokud by se podařilo rozptýlit obavy obyvatelstva a ochranářských sdružení, těžba by mohla být obnovena do dvou let. Šance na nové dolování zvyšuje i snaha vlády rozšířit kapacitu .
