Malé, nebo velké reaktory? Falešné atomové dilema | E15.cz

Vše o netradičních investicích

Vše o netradičních investicích Vstoupit do speciálu

Malé, nebo velké reaktory? Falešné atomové dilema

Jan Žižka

Jaderné bloky by podle většiny politických proklamací z posledních let měly být pilířem budoucí české energetiky. Představy o této budoucnosti ale zamlžuje vzrušená diskuze politiků i odborníků, zda to budou velké reaktory, tedy zhruba takové, jaké dnes fungují v Temelíně, nebo malé reaktory – ještě podstatně menší než ty současné dukovanské.

Debatu o nadějných malých reaktorech budoucnosti oživil Jaroslav Míl, když se před více než rokem stal vládním zmocněncem pro jadernou energetiku. Dodnes v odborných kruzích kolem jaderné energetiky zaznívá názor, že malé modulární reaktory slouží Jaroslavu Mílovi jako takzvaný bílý pes, který má odvést pozornost od reálných problémů celého projektu rozšiřování elektrárny Dukovany. Nebo přesněji – nahrazování jejích starých bloků.

Ve skutečnosti jde o falešné dilema. Své místo v budoucí energetice mají reaktory různých velikostí. Velký blok bude plnit jinou roli než ten malý, který se třeba do Dukovan nehodí. Navíc se různé typy reaktorů uplatní v odlišných časových horizontech. A zdaleka nezáleží jen na velikosti. Časem přijde doba účinnějších a bezpečnějších reaktorů 4. generace, které mohou být jak malé, tak velké.

Želízko v ohni

Česko má v této oblasti své želízko v ohni – projekt malého reaktoru Energy Well, který vyvíjí Centrum výzkumu Řež, už spadá právě do 4. generace. Ten je obrovskou příležitostí, díky níž by si mohli čeští výzkumníci a průmyslníci zachovat tradiční jaderné know-how. Všech 11 zahraničních designů, které se zatím rozhodla zkoumat firma ČEZ, přitom spadá do kategorie lehkovodních reaktorů maximálně generace 3+.

Výkon malých modulárních reaktorů by neměl přesahovat 300 megawattů, ale spíše by měl být ještě mnohem nižší. V případě Energy Well se počítá s elektrickým výkonem pouhých 8,5 megawattu. Výhody takových modulárních bloků vidí optimisté v tom, že je bude snazší vyrobit a přepravit už hotové tam, kde budou potřeba. Podobné nadějné vize se dostávají do centra pozornosti v době, kdy se stavby velkých bloků prakticky všude na světě prodražují a nabírají značný skluz.

Zatím na papíře

Přesto není vůbec jasné, jestli se malým reaktorům podaří očekávání naplnit – v některých případech možná ano, v jiných nikoli. Hlavně zatím nejsou na trhu. Marek Ruščák, který v Řeži vede oddělení jaderné bezpečnosti a má na starosti i projekt Energy Well, předpokládá, že první malý reaktor – zatím vylepšené generace 3+ – pravděpodobně postaví americká společnost NuScale nejdříve v roce 2026. To zdaleka neznamená, že by pak bylo možné tyto reaktory rychle budovat v Evropě. Následovat budou další testy, přizpůsobování evropským normám. Marek Ruščák upozorňuje, že první lehkovodní reaktory dorazí na starý kontinent zhruba za deset až patnáct let. Z hlediska potřeby obnovy Dukovan to je příliš pozdě.

Pokračování článku patří k prémiovému obsahu E15
fotoRoční předplatné1899 Kč
Ušetříte 489 Kč oproti měsíčnímu předplatnému
Objednat
fotoČtvrtletní předplatné499 Kč
Ušetříte 98 Kč oproti měsíčnímu předplatnému
Objednat
fotoMěsíční předplatné99 Kč
Cena 99 Kč platí pro první měsíc pro nové předplatitele. Další následující měsíc stojí 199 Kč.
Objednat
fotoDarujte roční předplatnéNáhled předplatného1899 Kč Objednat
Firemní předplatné
Roční licence pro firmy a instituce
Printová verze E15
Předplatné printového deníku E15
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!