Nynější diskuze o prolomení hnědouhelných limitů bez konkrétních čísel nemá reálný základ. Jisté je, že bez hnědého uhlí se neobejdou teplárny.
„Teplárny a závodní energetiky budou spalovat v roce 2020 12,4 milionu tun uhlí. Z toho potřebujeme 3,77 milionu tun kvalitního výhřevného uhlí. Tři čtvrtiny dodává lom Bílina, 22 procent pochází z lomu ČSA,“ vypočítává Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení.
Nejkontroverznější variantou prolomení uhelných limitů, jak je navrhuje ministr průmyslu Jan Mládek, je postup těžby lomu ČSA přes obce Horní Jiřetín a Černice. Ročně by se mělo těžit šest milionů tun uhlí.
Přečtěte si komentář Petra Holce:
„Ekonomicky by vycházela i nižší těžba, třeba čtyř milionů tun. Jenže pořád nevíme, kolik a jaké uhlí bude Česko potřebovat. Pro rozjezd těžby budeme stejně potřebovat dlouhodobé odběratelské smlouvy. Až ty ukážou skutečnou potřebu uhlí,“ tvrdí Petr Kolman, generální ředitel Severní energetické, která v lomu ČSA těží.
Pro Severní energetickou je nepřijatelná varianta částečného prolomení limitů a zachování větší části Horního Jiřetína. V této variantě by se vydobylo šestkrát méně uhlí než po plném prolomení. Kvůli vysokým fixním a dalším nákladům by dílčí těžba znamenala ztráty v řádu desítek miliard korun.
Kolman považuje zrušení těžebních limitů za šanci, aby Severní energetická mohla začít s obyvateli Horního Jiřetína vážně mluvit o přestěhování obce. Finanční nabídku pro obyvatele teď dokončuje. „Bude jednodušší a o něco vyšší než ta minulá,“ dodává Kolman. Vedení Jiřetína však stěhování kvůli těžbě odmítá.
