Michal Šnobr: Nový pohled na výsledky ČEZ

Ředitel ČEZ Daniel Beneš

Ředitel ČEZ Daniel Beneš Zdroj: Anna Vackova, E15

elektrárna Prunéřov
elektrárna Prunéřov
elektrárna Prunéřov
elektrárna Prunéřov
elektrárna Prunéřov
5
Fotogalerie
Výsledky ČEZ za první pololetí letošního roku jsou plné paradoxů. Na jednu stranu se viditelně kupí problémy. Finanční ztráty z odstávek dukovanské jaderné elektrárny od loňska do příštího roku na EBITDA (zisku před odpisy, úroky a zdaněním) budou stát společnost zřejmě až deset miliard korun. Do toho byl ČEZ nucen znovu odepsat téměř miliardu ze své investice v Rumunsku.

Nedaří se zvládnout ani rozjezd moderní uhelné elektrárny Ledvice a také nedávno ještě nadějná investice do větrných elektráren v Polsku skrze společnost EcoWind je kvůli nové polské legislativě fakticky „u ledu“.

Potíže s rentabilitou má vzhledem ke klesajícím realizačním cenám elektřiny i nová paroplynová elektrárna Počerady. To vše je velmi nepříjemné zvláště nyní, kdy ČEZ prožívá dlouhodobý pokles cen elektřiny. Ještě v roce 2013 prodával svým zákazníkům megawatthodinu za padesát eur a v roce 2017 už to bude jen těsně nad třicet.

Na druhou stranu je nutné nyní pohlížet na finanční čísla ČEZ jinak, než tomu bylo v minulých letech. Pozornost by se měla přenést především ke schopnosti společnosti generovat volnou hotovost a menší důraz by měl být přikládán účetnímu zisku.

Rozhodující je totiž fakt, že i přes pokles zisků to do budoucna nemusí nutně znamenat i pokles výplaty dividend směrem k akcionářům. Minimálně v tomto má ČEZ vytvořeny ideální podmínky, jak udržet jejich současnou úroveň. Společnost má z minulosti konsolidovaně téměř 400 korun na jednu akcii nerozděleného zisku.

Z pohledu hotovostních toků prožije v následujících letech radikální útlum investic do výrobních zdrojů a také potřeba splácet dluh bude v následujících čtyřech letech zcela minimální.

Přečtěte si:

Poměr čistého dluhu společnosti k provozním ziskům se i přes jeho pokles drží na minimu a zcela bezpečné a bezproblémové úrovni. Stabilní výhled v tomto směru byl ostatně v minulých dnech potvrzen i ratingovou agenturou Fitch. Na straně příjmů i přes pokles cen elektřiny, ČEZ dál generuje stabilní cash flow a nejhorší krize ve vývoji cen elektřiny v našem regionu je snad za námi.

S ohledem na budoucnost ale stále platí, že klíčem k hospodaření ČEZ je jednoznačně vývoj cen elektřiny v našem regionu, tedy německém.

Ten závisí na vývoji cen uhlí, ale i na vývoji cen emisních povolenek na trhu EU ETS. Ač cena uhlí v posledních měsících vyskočila z minim na úrovni 36 dolarů za tunu na současných téměř 60 dolarů, problémy pro ceny elektřiny vznikly na Evropskou komisí nezvládaném trhu s emisemi.

Ten bohužel prochází další krizí, když cena povolenky EUA na trhu klesla ke 4,5 eura na tunu, ač se za efektivní úroveň považuje minimálně 20 eur. Příčinou tohoto stavu je jasně energetická politika Německa, která „potichu“ tento celoevropský trh záměrně decimuje ve prospěch udržitelnosti své národní politiky. Němci preferují extrémně drahý rozvoj obnovitelných zdrojů a odstavení jaderných elektráren, a naopak dotují uhelnou energetiku „unfair“ vůči zbytku Evropy.

Autor je analytikem J&T a minoritním akcionářem ČEZ