Celé EU se podařilo emise snížit i přesto, že celkový výkon ekonomiky unie vzrostl od roku 1990 o 47 procent. Hlavními vlivem na snížení produkce skleníkových plynů je podle EEA především odklon od uhlí při výrobě elektrické energie. Svůj vliv má podle agentury také rozšíření obnovitelných zdrojů energie, inovace v oblasti izolačních materiálů, ale také finanční krize z roku 2008.
Během posledních let se ale na snižování emisí podílí také samotné globální oteplování. Například mezi lety 2013 až 2014 zasáhla evropský kontinent nebývale teplá zima, jež měla za následek snížení nákladů na vytápění budov. Meziročně v tomto období kleslo množství skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry o více než čtyři procenta.
Ne všechna odvětví evropského průmyslu se však na snižování emisí podílela. Nárůst produkce skleníkových plynů během posledních 24 let zaznamenala doprava. Silniční odvětví, které tvoří pětinu celé produkce plynů, v roce 2014 vypustilo do ovzduší o 124 Mt emisí více, než o 24 let dříve. Obrovský nárůst emisí ve sledovaném období zaznamenala EEA také u letecké dopravy, konkrétně o 82 procent.
Zemí EU, která se na snižování produkce skleníkových plynů podílela nejvíce, je Německo. Povedlo se mu snížit jejich množství o více než 43 procenta. Na druhém místě Německo těsně dotahuje Velká Británie a na třetí pozici je s poklesem 27 procent Francie. Česká republika, která své emise snížila o necelých pět procent, se umístila na osmém místě, například před Finskem, Dánskem nebo Rakouskem. Jsou však i státy, které od roku 1990 navýšily množství vypouštěných skleníkových plynů. Největší nárůst zaznamenalo Bulharsko, avšak o pouhá dvě procenta.
