Na zestátnění půlky ČEZ by stát nemusel tratit, situaci bude muset vyřešit nová vláda

Jaderná elektrárna Temelín

Jaderná elektrárna Temelín Zdroj: anna vackova E15

Jaderná elektrárna Temelín
Jaderná elektrárna Temelín
Jaderná elektrárna Temelín
Jaderná elektrárna Temelín
Jaderná elektrárna Temelín
7
Fotogalerie

Nová vláda Andreje Babiše bude muset rychle rozlousknout, kdo postaví nové jaderné bloky. Logiku by mělo už dříve naznačované rozdělení ČEZ a zestátnění jeho elektráren.

Nová vláda Andreje Babiše bude muset rychle rozlousknout, kdo postaví nové jaderné bloky. Logiku by mělo už dříve naznačované rozdělení ČEZ a zestátnění jeho elektráren.

Vládní výbor pro jadernou energetiku, jehož práce se účastní také lidé z ministerstva financí, kterému Babiš šéfoval, vybral pro finální posouzení tři možnosti. Podle první postaví dukovanský blok na vlastní riziko ČEZ. Tu před volbami preferoval i Babiš. Nicméně z ANO se ozývají hlasy, že bez účasti státu žádná nová elektrárna vzniknout nemůže.

Další dvě možnosti už počítají se stavbou ve státní režii. V první by stát od ČEZ koupil jen speciální dceřiné firmy, do nichž jsou obě budoucí staveniště i s projekty vyčleněny. Ve druhé se ČEZ rozdělí a stát z jedné části vytěsní menšinové akcionáře. Státní firma pak jaderky postaví. „Vítěznou variantu vláda vybere nejpozději na jaře 2018,“ uvedl letos v červnu premiér Bohuslav Sobotka.

V září se objevila informace, že na úřadu vznikl plán na rozdělení ČEZ na výrobní část, do níž se schovají uhelné a jaderné elektrárny, a jakýsi Nový ČEZ, kam by se vyčlenily regulované činnosti jako distribuce elektřiny a obnovitelné zdroje spolu s obchodem s energiemi a energetickými službami.

Písemně však žádné takové zadání na ČEZ podle informovaných zdrojů nedorazilo. Neviděl ho ani vládní jaderný výbor. „Teprve kdyby takový plán vznikl, tak bychom se jím na výboru zabývali,“ říká zmocněnec pro jádro Jan Štuller.

Na ČEZ se zatím připravují jen analýzy všech tří možných variant a čeká se na vznik nové vlády. „Veškeré diskuze teď po volbách nejspíš utichnou. Další bych čekal na začátku nebo jaře příštího roku,“ říká analytik J&T Banky Bohumil Trampota.

Rozdělení ČEZ by nicméně podle energetických expertů dávalo kvůli výstavbě nových jaderných elektráren smysl. Stát by měl firmu, která je schopná vydělávat slušné peníze. Loni vytvořily uhelné a jaderné elektrárny spolu s těžbou uhlí provozní zisk 26,4 miliardy korun, což je necelá polovina celého provozního zisku ČEZ. Navíc se čeká, že ceny elektřiny budou v příštích letech stoupat.

 Jak by se dal rozdělit ČEZJak by se dal rozdělit ČEZ|E15

Výdělky výrobní části ČEZ by tak mohly růst a posloužily by k financování jaderné výstavby. To by bylo v souladu s předchozími Babišovými výroky. „Částečné zotavení cen energetických komodit zvyšuje ocenění energetických společností a nahrává různým formám dělení energetik,“ dodává analytik Patria Tomáš Sýkora.

Pro stát by rozdělení a zestátnění poloviny ČEZ nemuselo znamenat velkou finanční zátěž. Ocenění akcií obou vzniklých firem na burze by hodně ovlivnilo, jak se tyto společnosti podělí o dluh ČEZ. Na burzách dnes podle Tomáše Sýkory platí, že elektrárenské firmy se obchodují za nižší ceny v poměru k provoznímu zisku než firmy provozující regulované činnosti.

Startovací cena akcií výrobní části ČEZ by tak mohla být méně než poloviční proti části obsahující distribuci. Za vytěsnění malých akcionářů, kteří drží 30 procent akcií, by stát mohl utratit mezi 30 a 40 miliardami korun. Podobnou částku by ale mohl získat prodejem 20 procent akcií z Nového ČEZ.

V Bruselu by si vláda model, kdy by nové jádro stavěla státní elektrárenská společnost, nejspíš obhájila. Stejné schéma už prošlo Maďarsku při dostavbě elektrárny v Paksi. Tam stát zajistil financování výstavby úvěrem od Ruské federace. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš už v minulosti uvedl, že stát by si dokázal půjčit peníze na stavbu levněji než samotná firma. Náklady financování jsou přitom jedním z klíčových parametrů pro posouzení, při jaké ceně elektřiny se investice nakonec vrátí.