Problém nastává ve chvíli, kdy na severu Německa zafouká a ve větrných farmách tam vznikne velké množství elektrické energie. „Elektrické dálnice“, které by ji dovedly na jih Německa, jsou zatím jen zbožným přáním politiků. „Odpovídající sítě chybějí, a tak ten proud putuje do Polska, Česka a Rakouska a pak i dále do Itálie,“ cituje Kohlera deník Handelsblatt. A připomíná, že Polsko chce na svých hranicích brzdit elektrický příliv ochrannými transformátory. Podobné kroky zvažuje i Česko.
Šéf Německé energetické agentury žádá omezení výstavby solárních a větrných zdrojů v místech jejich nadprodukce. „Není možné, abychom stavěli nová solární a větrná zařízení, která vůbec nejdou připojit do sítě,“ řekl Kohler. Řešením by podle něj bylo povolit jen ty elektrárny, jejichž produkci může síť zpracovat.
Kromě 4450 kilometrů „elektrických dálnic“ bude podle odhadů třeba postavit dalších 350 tisíc kilometrů místních sítí. Hlavně solární energie se často vyrábí tam, kde chybí dostatek rozvodných vedení pro její další transport. Obzvláště v létě musejí být kvůli nadbytku energie některé fotovoltaické elektrárny odstaveny. Tyto odstávky ale musí zaplatit daňový poplatník, varoval Kohler.
Také hospodářský ministr spolkové země Durynsko Matthias Machnig je toho názoru, že by měla Spolková agentura pro energetickou síť aktivněji plánovat nová vedení. „Síť je tady tím úzkým hrdlem lahve,“ řekl Machnig. Kvůli nedostatečně silným rozvodům zůstává podle něho 30 procent kapacity větrných farem nevyužito.
Problémy s nedostatečným spojením mezi severem a západem tak komplikují německou energetickou revoluci, v rámci níž chce země do roku 2022 opustit atomovou energii. Nevoli Němců vyvolala také skutečnost, že část jižního Německa musela být na začátku prosince pokryta elektřinou z Rakouska.
