V první fázi by však čínský investor rád dokončil výrobu druhého kusu letounu. I ten měl původně létat, avšak plány na jeho dokončení zhatil pád Sovětského svazu. Druhý kus tak sloužil jako zdroj náhradních dílů pro funkční dvojče, pokud vše půjde jak má, čínská společnost by chtěla druhým strojem reagovat na světovou poptávku po rychlé přepravě objemného a těžkého nákladu.
Nedokončený druhý kus letounu An-225 Mrija
Právě k tomu je stroj, který se poprvé odlepil od země roku 1988, navržený. Mrija byla původně součástí ruského vesmírného programu, sloužila k transportu raketoplánu Buran a částí nosných raket. Po ukončení projektu raketoplánu byl An-225 na několik let odstaven, obnovení provozu se letadlo dočkalo v roce 2001. V průběhu let se také objevovaly zprávy o dokončení druhého kusu, zájem o něj mělo například ruská armáda. Ze všech plánů však postupně sešlo a nedokončený stroj stále stojí v hangáru Antonovu.
Letadlo drží v současnosti 240 světových rekordů, mezi ně patří také přeprava nejtěžšího nákladu vzduchem, zásilka vážila 253 tun. An-225, který vychází z menšího modelu An-124 Ruslan, má rozpětí křídel 88,4 metru, tedy téměř o osm metrů větší, než Airbus A380. Délkou 84 metry přesahuje A380 o jedenáct metrů a Boeing 747-8 o více než sedm metrů.
Antonov An-225 Mrija se několikrát podíval také do České republiky, potažmo Československa. Poprvé to bylo v roce 1989 ještě s raketoplánem Buran na zádech, když musel letoun kvůli poruše přistát na pražském ruzyňském letišti během návratu z Paříže. Naposledy v Česku přistál letos v květnu, když z Prahy převážel generátor do Austrálie, v roce 2015 zase přistál v Ostravě. Tehdy transportoval vojenskou techniku do Afriky.
Návštěva Antonovu An-225 na letišti v Mošnově
Antonov An-225 je sice v současnosti největším provozuschopným letadlem, historicky je však na druhém místě. Na konci 40. let minulého století vzlétl několik metrů nad hladinu hydroplán Hughes H-4 Hercules, byl to však rovněž jeho poslední let.
