Německo ke zděšení expertů odstaví jádro (INFOGRAFIKA) | E15.cz

Německo brzy odstaví jádro. Pohled na tamní energetický mix děsí část expertů

Jan Vávra, swp

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
6

V duchu energetické transformace Energiewende má v prosinci začít další fáze definitivního odstavování německých jaderných elektráren. Provoz skončí tři bloky a na trojici zbývajících dojde v následujícím roce. Vznikající vládní koalice sociální demokracie, liberálů a Zelených se k přehodnocení těchto plánů nemá bez ohledu na varování skupiny odborníků prostřednictvím otevřeného dopisu zveřejněného na stránkách listu Die Welt. Kvůli složení německého energetického mixu, které zobrazuje infografika deníku E15, hrozí růst emisí oxidu uhličitého, tedy pravý opak toho, co má být cílem celé Energiewende.

Konec jádra v roce 2022, konec uhlí do roku 2030. České sousedy čeká v nejbližších letech energetické zemětřesení v důsledku dlouhodobě vytyčené přeměny německé energetiky. Případný odklon od Energiewende však podle části expertů a možné znovuspoléhání na jádro představuje politickou sebevraždu, což platí i v době prudce rostoucích cen energií, a hlavně zemního plynu.

„Téměř žádný politik by se do ničeho takového nepustil. A tím spíše ne vláda, jejíž součástí jsou Zelení. Působilo by to jako zrada. Sotva lze v Německu najít politické téma, na kterém dlouhodobě panuje tak silný konsenzus,“ cituje portál DW Liona Hirtha, odborníka na energetickou politiku působícího na berlínské vysoké škole Hertie School.

K přehodnocení německé energetické politiky ovšem nedávno vyzval otevřený dopis podepsaný experty a intelektuály z řady zemí. Podnět k tomu dal britský environmentalista John Law. Německu podle výzvy hrozí nesplnění emisních cílů pro rok 2030 – mimo jiné i kvůli odstavení jádra.

Podívejte se, co je příčinou prudce zdražujících energií:

Proč rostou ceny energií?

Tento krok prý povede k vyšším emisím oxidu uhličitého, neboť Německo bude muset alespoň v prvních postatomových a zároveň postpandemických letech spoléhat ve zvýšené míře na stabilní zdroje v podobě zemního plynu a uhlí.

Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se během pandemie sice v řadě vyspělých států posunul energetický mix směrem k většímu využívání takzvaných zelených zdrojů, ale to souvisí mimo jiné s oslabením poptávky po elektřině v důsledku plošných karantén. O podobě evropského energetického mixu a roli jádra v něm se nyní vede stále intenzivnější debata v rámci Evropské unie. „Potřebujeme více obnovitelných energií. Jsou levnější, bezuhlíkové a vyráběné doma. Potřebujeme také stabilní zdroj, jádro, a během přechodné fáze i plyn,“ podpořila po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová požadavek uznání jaderné energie jako čistého zdroje. Tím vyhověla nárokům Francie či Česka.

Vůči vyššímu využití energie z jaderných elektráren jsou skeptičtí někteří aktivisté. Upozorňují, že podíl jaderné energetiky na světové výrobě elektřiny klesá.

Tvrdí to letošní zpráva o stavu jaderného průmyslu ve světě (World Nuclear Industry Status Report – WNISR 2021), kterou v Česku představil energetický konzultant a její vedoucí autor Mycle Schneider. Na prezentaci zprávy se podílelo ekologické sdružení Calla a Hnutí Duha.

„Považuji za znepokojující, že stále roste rozdíl mezi tím, jak široká veřejnost vnímá jadernou energetiku, a skutečným stavem tohoto sektoru. Příspěvek jaderných elektráren k energetickému zásobování klesá v globálním měřítku k bezvýznamnosti. Řada projektů, o kterých se mluví, zůstává pouze v oblasti divoké fantazie,“ řekl Schneider.

Ze zprávy vyplývá, že v polovině letošního roku bylo ve 33 zemích v provozu 415 jaderných reaktorů, což je o sedm více než v polovině roku 2020, ale o 23 méně než v roce 2002, kdy počet kulminoval na 438 reaktorech.

Podíl jaderné energetiky na světové hrubé výrobě elektřiny podle ní nadále pomalu, ale jistě klesá, a to z maxima 17,5 procenta v roce 1996 na 10,1 procenta v roce 2020.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah