Nepovolte prodej Prazdroje, žádají Brusel plzeňští právovárečníci. S pivovarem se soudí o miliardy

Právovárečné měšťanstvo v Plzni, které se trvale hlásí o vlastnická práva k bývalému Měšťanskému pivovaru, rozporuje prodej Plzeňského Prazdroje japonské skupině Asahi.

Právovárečné měšťanstvo v Plzni, které se trvale hlásí o vlastnická práva k bývalému Měšťanskému pivovaru, rozporuje prodej Plzeňského Prazdroje japonské skupině Asahi. Zdroj: Michael Tomeš

Právovárečné měšťanstvo v Plzni se obrátilo na eurokomisařku pro hospodářskou soutěž, kterou požádalo o pozastavení udělení souhlasu s prodejem. Upozornilo ji, že vede s Prazdrojem soudní spor o určení vlastnictví k rozhodující části jeho majetku.
Kvůli soudům jsou zapsány v katastru nemovitostí a rejstříku ochranných známek poznámky spornosti zápisu.
Prodej Prazdroje je součástí závazků stanovených Evropskou komisí, které na sebe loni vzal AB InBev kvůli převzetí pivovarnické skupiny SABMiller.
Měšťanstvo je přesvědčeno, že Prazdroj neměl být do závazků zahrnut.
Právovárečné měšťanstvo v Plzni je nejstarší stavovskou korporací v Čechách a tvoří ho vlastníci 250 právovárečných domů v Plzni, mezi nimiž jsou i město a univerzita.
6
Fotogalerie

Právovárečné měšťanstvo v Plzni, které se trvale hlásí o vlastnická práva k bývalému Měšťanskému pivovaru, rozporuje prodej Plzeňského Prazdroje japonské skupině Asahi. Obrátilo se na eurokomisařku pro hospodářskou soutěž, kterou požádalo o pozastavení udělení souhlasu s prodejem. Upozornilo ji, že vede s Prazdrojem soudní spor o určení vlastnictví k rozhodující části jeho majetku. 

"Prodejní proces, organizovaný současným majitelem, Anheuser-Busch InBev sledujeme se značným znepokojením," řekl předseda měšťanstva Karel Svoboda.

Měšťanstvo, které v roce 1842 vybudovalo bývalý Měšťanský pivovar, dnes součást Prazdroje, vede spory hlavně o ochranné známky Pilsner Urquell, Plzeňský Prazdroj a Pilsner Bier a také o významnou část nemovitostí, které pivovar užívá. Hodnota nárokovaného majetku se pohybuje kolem jedné miliardy eur. Prazdroj s nároky dlouhodobě nesouhlasí. Tvrdí, že byly v minulosti uspokojeny, a aktivitu považuje za spekulativní.

Kvůli soudům jsou zapsány v katastru nemovitostí a rejstříku ochranných známek poznámky spornosti zápisu. "Kvůli poznámkám spornosti ve veřejných rejstřících a s ohledem na probíhající soudy tedy žádný z potenciálních kupců Prazdroje nemůže nabýt jeho majetek 'v dobré víře'," řekl Svoboda. Pokud by právovárečníci uspěli, nemohl by kupec požadovat po státu ochranu investic, protože dopředu věděl, že je akvizice ohrožená.

Prodej Prazdroje je součástí závazků stanovených Evropskou komisí, které na sebe loni vzal AB InBev kvůli převzetí pivovarnické skupiny SABMiller. AB InBev dokončil transakci za 2,5 bilionu Kč v říjnu. Evropská komise ale podmínila převzetí tím, že AB InBev prodá téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v ČR, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku. Jejich kupec Asahi Group Holdings by měl zaplatit téměř 200 miliard Kč; koupě podléhá souhlasu Evropské komise.

Měšťanstvo je přesvědčeno, že Prazdroj neměl být do závazků zahrnut. Obrátilo se proto na eurokomisařku Margrethe Vestagerovou se žádostí o pozastavení udělení souhlasu s prodejem Prazdroje, a to do rozhodnutí českých soudů, uvedl Svoboda. Komise odpověděla, že je argumenty zajímají a že se bude podnětem zabývat.

Právovárečné měšťanstvo v Plzni je nejstarší stavovskou korporací v Čechách a tvoří ho vlastníci 250 právovárečných domů v Plzni, mezi nimiž jsou i město a univerzita. "Podnikalo pod firmou Měšťanský pivovar v Plzni a do doby jeho údajného znárodnění (proces podle měšťanstva v roce 1945 započal, ale nebyl dokončen) pivovar úspěšně expandoval. Kvůli popularitě piva chránil své výrobky řadou ochranných známek včetně Pilsner Urquell a Pilsner Bier," uvedl Svoboda.

Po roce 1989 nenenastalo podle něj žádné majetkové vyrovnání. Stát pouze umožnil právovárečníkům koupit si 12 procent akcií Prazdroje za nominální hodnotu, tedy za stejnou cenu jako privatizační fondy. Snahy měšťanstva byly dosud odmítány pro jeho údajnou neexistenci. V roce 2013 ale Nejvyšší soud rozhodl, že je kontinuálně existujícím subjektem práva. Krajský soud pak zapsal Měšťanstvo do obchodního rejstříku s datem vzniku 25. února 1842. Umožnil mu tak hájit své nároky a práva soudní cestou.