Poslanci v Oslu minulý týden smetli ze stolu návrh na zákaz státních investice do těžby uhlí. Vládní strany ale vzápětí přicházejí s mnohem ambicióznějším návrhem. Vytvoří expertní skupinu, která posoudí, zda by státní ropný fond mohl přestat investovat do společností, jejichž podnikání souvisí s fosilními palivy.
Státní fond, do nějž směřují zisky z těžby ropy a zemního plynu, je přitom největší svého druhu. Spravuje majetek v hodnotě 840 miliard dolarů. Fond už nyní dbá na to, aby investoval jen do eticky „čistých“ společností, nově se chce navíc zaměřit i na ekologii. Dosud se totiž značná část peněz vrací k těžařům jako investice.
Experti by měli dojít k závěru, zda s ohledem na životní prostředí vhodnější ropný průmysl opustit, nebo v něm zůstat aktivní a ze své pozice významného investora tlačit na změnu. „Fond je velmi velký a velká je také jeho odpovědnost,“ řekl deníku Financial Times mluvčí vládních konzervativců Svein Flåtten.
Ekonomové se obávají o výnosy
Představitele samotného fondu radikální návrhy neznepokojují. „Jde o peníze veřejnosti. A ta spolu s politiky rozhoduje, co se s nimi stane,“ reagoval šéf fondu Yngve Slyngstad. Prezident norské centrální banky Øystein Olsen je plánem naopak znepokojen. Pokud z fondu zmizí ropné a plynové koncerny, klesnou výnosy a zvýší se rizikovost investic, předpovídá. Nyní fond dosahuje zhodnocení okolo 8,4 procenta.
Bývalí představitele fondu, které deník oslovil, jsou znepokojeni. Pokud stát zasáhne do svobodného rozhodování jeho představitelů, mohlo by to poškodit image fondu, který se finančních trzích prezentuje jako seriózní investor, varují. Bude-li fond vnímán jako mocenský nástroj norské vlády, může v extrémních případech dojít i ke znárodňování jeho majetků v zahraničí, dodávají.
Nezasloužená image
Nápad se podle předpokladů nelíbí ani těžařům. Stažení peněž z ropné branže by oslabilo růst globální ekonomiky, uvedl podle deníku Sydney Morning Herald Andrew Mackenzie, šéf těžební společnosti BHP Billiton. Norský fond patří ke třem největším akcionářům firmy.
Norsko se rádo označuje jako ekologický smýšlející země. Většina elektřiny pochází z vodních elektráren, elektromobily jako Teslal S či Nissan Leaf patří v poslední době k nejprodávanějším vozům. Kvůli těžebnímu průmyslu jsou má ovšem Norsko jedny z největších emisí na obyvatele na světě.
