Nevychází ani zatím poslední pokus o prodej podniku, když o něj projevily zájem dvě firmy, a věřitelé jednoznačně neodsouhlasili ani jednu z nich. Nyní je na řadě soud, který může patovou situaci zvrátit, protože v případě nejednoznačné dohody mezi věřiteli právě on rozhoduje o výsledku.
Proti prodeji chemičky jednomu ze zájemců se začátkem prosince postavil i stát prostřednictvím Fondu národního majetku. Fond poukazuje na důležitost prodeje podniku a pokračování výroby, což podle něj nesliboval ani jeden z uchazečů.
Některé zdroje však hovoří o tom, že minimálně jeden toto kritérium splňoval. Fond tvrdí, že právě on vyvinul maximální úsilí o stanovení transparentních podmínek prodeje, aby bylo možné vyhledat strategického investora, který bude mít zájem o další zabezpečení provozu podniku a jeho rozvoj. „Tyto podmínky byly odsouhlaseny věřitelským výborem, avšak Okresní soud v Trenčíně rozhodl tak, že stanovil svá vlastní pravidla a umožnil prodej i bez závazku zachování výroby,“ podotkl Miloslav Homola z fondu. Celý další vývoj konkurzu tak podle něj padá na hlavu pouze soudu a správce konkurzní podstaty podniku.
Fond národního majetku však není jediný, kdo míchá kartami při prodeji chemičky. Pokouší se o to i Evropská komise. Ta již poslala zainteresovaným stranám dopis s výzvou na opětovné vyhlášení soutěže. Komisi se například nelíbí, že se přihlásili jen dva uchazeči. „Vidíme velkou angažovanost Bruselu v celém procesu konkurzu a snahu o ovlivňování rozhodování nezávislého soudu,“ řekla k tomu mluvčí slovenského rezortu hospodářství Daniela Piršelová. Za zájmem Bruselu může být mimo jiné i obava, že se nedočká zaplacení pokuty. Vedle nevyjasněného konkurzu je tu i skutečnost, že oprávněnost výše pokuty za kartel byla napadnuta u slovenského soudu, a může se dostat až k evropskému.
