V Dánsku ve středu jednali šéfové některých vlád EU o projektu takzvané „zelené elektrárny pro Evropu“. Megalomanský projekt výstavby umělých ostrovů a tisíců nových větrných turbín v Severním moři má zbavit část EU závislosti na ruském plynu a dalších energetických surovinách. Po dokončení by měly nové větrné parky nevídaných rozměrů zásobovat elektřinou desítky až stovky milionů domácností. Někteří experti ale upozorňují na možné negativní důsledky provozu tak obrovského větrného parku pro životní prostředí a evropské klima.
To, co se ve středu v Dánsku odehrávalo, by se dalo s trochou nadsázky nazvat přípravou na zahájení „největší ofenzivy“ v dějinách větrné energetiky vůbec. Na pozvání dánské vlády se do dánského přístavního města Esbjergu sjeli předsedové vlád Německa, Belgie a Nizozemska, aby projednali další kroky k rozšíření kapacity výroby energie z „větru“ v Severním moři. A to právě v reakci na ruský útok na Ukrajinu a snaze „odstřihnout“ EU od ruských zdrojů.
„EU se musí co nejrychleji stát nezávislou na ruském plynu“, řekla dánská premiérka Mette Frederiksenová listu Politiken. Zároveň ohlásila plán mezinárodní dohody, na jejímž základě by se ze Severního moře měla stát „zelená elektrárna pro celou Evropu“. Dánové, Němci, Belgičané a Nizozemci podle dánské premiérky „hledají způsoby, jak ještě urychlit rozvoj ambiciózních pobřežních větrných elektráren“.
O tom, co tohle prohlášení může konkrétně znamenat, svědčí právě příklad Dánska. Malá země, která kdysi umístila do moře první mořskou větrnou elektrárnu na světě, nyní plánuje celé „energetické ostrovy“. Mají doslova vyrůst z mořského dna, obklopené větrnými elektrárnami, z nichž produkovanou energii lze využívat například k výrobě vodíku.
Dánsko už instalovalo nedaleko svého pobřeží celkem 600 větrných turbín a v brzké době by se jich na moři měly objevit další stovky, možná i tisíce. Ruská agrese na Ukrajinu a obavy ze závislosti na nevyzpytatelném Rusku ale donutily k nebývalé „větrné expanzi“ i další země podél Severního moře. V Německu schválila vláda minulý měsíc novou verzi zákona o „větrné energii na moři“, počítající s posílením kapacity turbín o desítky procent.
„Větrníky“ mají přednost
Jak informuje přímo úřad německé spolkové vlády, kabinet počítá s tím, že do roku 2030 bude celý instalovaný výkon německých větrných elektráren u pobřeží 30 gigawattů, tedy o třetinu vyšší než dnes. Do roku 2035 by pak měl stoupnout na 40 gigawattů a do roku 2045 dokonce na 70 gigawattů, tedy pro srovnání na zhruba 35násobek celkového výkonu jaderné elektrárny Temelín.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
