Posílení sítě je nutné, aby Česko dokázalo odolat přetokům elektřiny z německých větrných elektráren na severu přes českou síť zpět do jižního Německa a zabránilo zhroucení sítě.
V připravovaném evropském rozpočtu na roky 2014 až 2020 by Česko tyto peníze získat mohlo. „Jeden ze zdrojů je nový finanční nástroj CEF pro větší propojení Evropy. Na investice do energetiky je v ní vyčleněno 9,1 miliardy z celkových 50 miliard eur,“ říká europoslanec Oldřich Vlasák. Teoreticky by se podle něj z těchto peněz dala financovat i stavba ochranných transformátorů na hranicích s Německem, které by nadměrnému toku proudu do české sítě zabránily.
Zařízení za dvě miliardy
Správce české přenosové soustavy ČEPS už dříve odhadl, že tato zařízení by stála zhruba dvě miliardy korun. „Český transformátor je zahrnut do rozsáhlého Plánu rozvoje přenosové soustavy ČR na roky 2013 až 2022. Jeho zprovoznění je možné nejdříve v roce 2017,“ říká mluvčí ČEPS Tereza Soukupová.
Vzhledem k finanční náročnosti investic do rozvoje přenosové soustavy usiluje ČEPS o získání prostředků z Evropské unie. Na ně by měly dosáhnout například projekty evropského významu zapsané na seznam Projektů společného zájmu (PCI). České ochranné transformátory se o místo na seznamu ucházejí. „Vysoké celkové náklady společnosti ČEPS na rozvoj soustavy se koncovým spotřebitelům elektřiny promítnou do cen jen minimálně v řádu jednoho procenta,“ dodává Soukupová.
Brusel pomalu ustupuje
Názor na hraniční ochranné transformátory se v Bruselu pomalu mění. Už nezní tak jednoznačné NE,“ dodává Vlasák. Případné financování transformátorů z peněz, které mají naopak zlepšit propojenost jednotlivých zemí, by se mohlo zdůvodnit dočasnou potřebou ochrany tuzemské sítě do doby, než Německo na vlastním území postaví chybějící severojižní propojení. Zrychlení této stavby už na konci minulého roku slíbila kancléřka Angela Merkelová.
Nový finanční nástroj musí letos schválit Evropský parlament. Kromě energetiky počítá s 31,7 miliardy eur do dopravní infrastruktury a 9,2 miliardy eur do digitálních sítí. Část těchto peněz by se mohla využít jako záruka pro vydání projektových dluhopisů. Takto použitá částky by se mohla nafouknout až dvacetinásobně. Evropská komise v návrhu uvažuje o necelých deseti miliardách eur z CEF, které by mohly znamenat investice až 200 miliard eur.
V jednom z pozměňovacích návrhů k pravidlům CEF ovšem europoslanci navrhují, aby se tento mechanismus vztahoval i na 8 miliard eur z balíku pro energetickou infrastrukturu. V takovém případě by členské státy mohly mít k dispozici až 160 miliard eur, což jsou čtyři biliony korun.
