Otázky a odpovědi k dostavbě Dukovan: Sázka na jádro je riziko, s Korejci ale podstatně nižší
Tendr století, výstavba nových jaderných bloků, má od středy zřetelnější obrysy. Na některé otázky lze odpovědět už dnes, řada z nich zůstává bez odpovědi. Redakce e15 sepsala sumář faktů, názorů a predikcí do budoucna, které nové informace k tendru zasazují do kontextu.
Proč vyhrála korejská KHNP?
Vládní zástupci na středeční konferenci uvedli, že korejská nabídka byla takřka ve všech klíčových parametrech lepší než ta francouzská. Preferovaný dodavatel podle vlády nabídl nižší cenu a větší garanční kontroly nákladů i harmonogramu projektu. Právě míra, respektive forma garance, mohla hrát klíčovou roli, míní Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské pražského ČVUT. „Myslím, že v tomto ohledu byli Korejci sebevědomější a díky relativně úspěšným stavbám doma a ve Spojených arabských emirátech si mohli dovolit být ohledně harmonogramu a nákladů přesnější. Zároveň dodali větší jistoty,“ řekl Wagner pro Českou televizi a přidal i příklad.
Oba uchazeči v tendru nabídli zmenšenou verzi běžně stavěného reaktoru. ČEZ proto jakožto investor požádal o licencování toho menšího modelu na domácím trhu a pouze KHNP se zavázala, že certifikaci v Koreji skutečně provede, přestože s tímto menším modelem zatím stejně jako EdF v domácím prostředí nepočítá.
„Pro český Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) to znamená významné ulehčení práce,“ vysvětluje Wagner. Tento vstřícný krok je o to důležitější, že SÚJB dlouhodobě, a přitom neúspěšně bojuje s nedostatkem pracovníků.
Další výhodou Korejců podle Wagnera je, že mohli použít hned dva referenční typy reaktoru. Starší reaktor druhé generace OPR-1000 a novější blok třetí generace APR-1400. Český reaktor APR-1000 bude syntézou těchto dvou přístupů, tedy zmenšená verze na úroveň 1050 megawattů, která však bude využívat všech bezpečnostních technologií třetí generace APR-1400. Francouzi by museli zmenšit výkon svého reaktoru mnohem více, o přibližně 500 megawattů, což vyžaduje mnohem větší zásahy do designu reaktoru.
Jaký bude následovat harmonogram?
Vláda bude nyní s KHNP exkluzivně jednat nejen o konečných podmínkách ceny, ale i o dalších parametrech. Premiér Petr Fiala nadále věří, že k podpisům smlouvy se zhotovitelem i investorem, tedy skupinou ČEZ, dojde do konce prvního čtvrtletí příštího roku. Do 18 měsíců si chce vláda zajistit notifikaci Evropské komise k modelu financování i druhého bloku, čímž je jinými slovy myšleno schválení veřejné podpory pro projekt.
KHNP by pak podle šéfa ČEZ Daniela Beneše měla zahájit výkopové práce ve druhé polovině roku 2029 a nalévat betonáž na jaře 2030. Díky tomu by se mělo stihnout zahájení zkušebního provozu v roce 2036 a ostrý provoz o dva roky později. U druhého reaktoru budou stavební termíny posunuty o zhruba rok nebo dva. KHNP se podle Beneše zavázala k dodržení termínu pod hrozbou velmi striktních smluvních sankcí.
Kolik elektřiny reaktory vyrobí?
Každý nový blok by měl vyrábět devět terawatthodin elektřiny ročně, což je zhruba 12 procent současné roční spotřeby elektřiny. Aktuálně Česko čerpá kolem 30 procent elektřiny z jádra, do budoucna by to měla být polovina. Spotřeba elektřiny podle všech analýz poroste, ať už kvůli elektrifikaci dopravy, průmyslu, nebo většímu nasazení tepelných čerpadel. Zároveň se nadále počítá s rozvojem obnovitelných zdrojů a úložišť energií, což ale naopak zhoršuje budoucí ekonomiku jaderných elektráren. Kvůli velké výrobě solární energie budou mít jaderky na trhu elektřiny velkou konkurenci, zejména od jara do podzimu. A pokud budou od roku 2040 mnohem rozvinutější baterie, hrozí, že se budou muset jaderky v letních dnech často vypínat. Z notifikace Evropské komise dokonce vyplývá, že nový jaderný zdroj bude finančně motivován, aby svůj výkon v době přebytků omezoval ve prospěch obnovitelných zdrojů. Toho má být docíleno nižší výkupní cenou než v zimním období.
Dává smysl opce na další dva velké reaktory?
Většina odborníků se shoduje, že středním a nejpravděpodobnějším scénářem jsou pouze dva reaktory. V příštím desetiletí se v oboru očekává komercionalizace malých modulárních reaktorů, které se mnohem více hodí do decentralizované energetiky i teplárenství.
Při využití možnosti postavit další dva reaktory by jeden reaktor vyšel o čtvrtinu levněji, než kdyby se stavěl pouze jeden. Čtyři reaktory by tedy v ceně za jednotku reaktoru byly ještě výhodnější, ale jen omezeně. Sleva u dvojbloku je pětinová.
Jaká bude konečná cena technologie a konečná cena elektřiny?
Vláda na konferenci uvedla, že cena technologie vychází na přibližně 200 miliard korun. Tím ale nejspíš zaskočila vítěze. KHNP ve své tiskové zprávě, kterou vydala ihned po konferenci, napsala, že podle odhadů vlády vychází jeden reaktor na 220 miliard korun. Poté vydala aktualizovanou verzi zprávy, tentokrát už se stejnou sumou, kterou uvedla vláda.
To naznačuje, že o konečné ceně technologie se ještě budou vést debaty. Navíc je třeba připomenout, že velkou část konečných nákladů budou tvořit úroky. Konečný účet by se tak podle analýzy think-tanku Fakta o klimatu mohl vyšplhat mnohem výš. Odhaduje ji někde na úrovni 339 miliard korun, což je suma, která počítá i s očekávatelným zpožděním. Analýza ovšem vycházela z ceny technologie okolo 185 miliard korun, tedy nižší, než uvedla vláda.
Výrobní cena elektřiny z jádra podle vlády nemá přesáhnout 90 eur za megawatthodinu, tedy současnou cenu na burze. Bližší informace ale neposkytla.
Co znamená spor KHNP s americkým Westinghousem?
Korejský reaktor vychází z technologie té americké a podle Američanů ho podle původní dohody Korejci nemohou stavět jinde než doma. Americká společnost Westinghouse o tom informuje dlouhodobě a upozornila na to i v den ohlášení vítěze. Vláda i KHNP jsou ale přesvědčeni, že spor s Američany projekt neohrožuje. I podle analytiků lze předpokládat, že v nejzazší situaci se obě strany sporu přece jen dohodnou.
Už před vyhlášením vítěze se spekulovalo o tom, že rozuzlením tohoto sváru může být spolupráce. Spekulace zesílily poté, co tuto variantu nevyloučil ani šéf KHNP Jooho Whang. A kromě mnohých insiderů, kteří si nepřejí být jmenováni, s touto hypotézou přišel například i analytik Jiří Gavor. „Předpokládám, že Westinghouse bude mít nakonec nějakou menší účast na dodávce,“ podotkl Gavor pro Českou televizi.
Jaká jsou největší rizika projektu?
Kromě již známého potenciálního scénáře, že energie z jádra bude ve slunečních dnech hůře uplatnitelná na trhu, zůstávají největšími riziky prodražení a zpoždění. „KHNP ještě nikde nepostavila jednotku o požadovaném výkonu, navíc ještě nic nepostavila v Evropské unii. V podstatě půjde o demonstrační jednotku a demonstrační jednotky se notoricky potýkají s překračováním rozpočtu a času,“ varoval Gavor.
ČEZ i vláda se v tomto ohledu zatím cítí sebevědomě. „Máme jasně stanovený harmonogram, který počítá s pevným termínem zahájení i dokončení výstavby, a je pro nás důležité, aby se k němu vybraný dodavatel pod hrozbou sankcí zavázal. Nabídka preferovaného uchazeče v tomto směru lépe vyhověla,“ sdělil Beneš.
Nejde opomenout ani riziko, že se za dvacet let změní celé paradigma energetiky a že rozvoj některých technologií bude rychlejší, než se dnes očekává. I v tomto ohledu je jádro v nevýhodě, protože jde o technologii, u níž se počítá s nejdelší výstavbou i provozem. Do spuštění ostrého provozu zbývá minimálně čtrnáct let, vyřazení z provozu se plánuje na rok 2096, což je opravdu velmi vzdálený termín.
Jak to bude s notifikací pro druhý blok?
„Budeme vycházet ze zkušenosti z první notifikace. Nebude to ale čistá replika,“ připouští ministr financí Stanjura. Schválení veřejné podpory pro první blok předběžně počítá se státní půjčkou ve výši až 7,74 miliardy eur (195 miliard korun). Suma ale dosud není závazná, souviset bude s finálně stanovenou výkupní cenou elektřiny, která má skupině ČEZ zajistit přiměřený zisk. Pokud bude tržní cena elektřiny v daný moment vyšší než stanovená, doplatí stát provozovateli rozdíl. Pokud nižší, rozdíl zaplatí ČEZ.
