Sklizenou hmotu koupila Plzeňská teplárenská, která díky ní pokryla potřebu biomasy na jeden den topné sezony. Radnice očekává v dalších letech ještě pět sklizní s výnosy stovek tisíc korun ročně.
„Pilotní projekt otestoval náklady, technologické problémy a efektivitu při pěstování v okolí města,“ řekl Janský. Plantáž je perspektivní, další sklizeň bude za tři až čtyři roky. Optimální výnos je při třetí sklizni. „V rámci podpory kvalitního životního prostředí se snažíme efektivně využívat alternativní zdroje, osázení dané plochy topoly se ukázalo jako ideální,“ řekl primátor Martin Zrzavecký (ČSSD). Biomasa je navíc podle něj jedním z nejčistších zdrojů energie. Podle náměstka primátora Petra Náhlíka (KDU-ČSL), který stál u zrodu záměru, neleží nevyužité pozemky ladem a prokázalo se, že je projekt smysluplný.
Pilotní projekt otestoval náklady, technologické problémy a efektivitu při pěstování v okolí města
O pěstování rychle rostoucích dřevin a založení plantáže začalo město uvažovat už v roce 2006 a hledalo volné pozemky. Plzeň má sice zhruba 1000 hektarů zemědělských ploch, ale téměř všechny dlouhodobě pronajímá. Topoly vysázela na jaře 2008 na nevyužívané ploše v Černicích. „Plantáž byla zakládána v době, kdy ještě neexistovaly speciální sázecí stroje a cena řízků byla poměrně vysoká. Když bychom to dělali nyní, byla by návratnost investice daleko lepší,“ řekl Janský.
Městu se ale už po první sklizni původní investice ve výši zhruba 800 tisíc korun téměř vrátila, protože na ní získalo dotaci 300 tisíc korun, určenou pro obhospodařované plochy. Podle Janského se díky osázení orné půdy výrazně zvýšila biodiverzita, vznikly kryty pro zvěř a opad z topolů doplnil živiny v půdě. Plantáž slouží i jako demonstrační plocha pro měření přírůstku a vývoje diverzity Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví.
