ČEZ se v posledních týdnech stal v Bulharsku jedním z terčů lidového hněvu vyvolaného vysokými cenami elektřiny. Lidová nespokojenost smetla minulý měsíc pravicovou vládu, jejíž premiér Bojko Borisov již den před odstoupením sliboval odebrat distributorovi licenci.
Společnost ČEZ dnes uvedla, že „žádné oficiální uvědomění o jakémkoli pochybení“ od bulharské prokuratury dosud neobdržela a že výsledky kontroly by měly být známy až během několika dní. „Jsme naprosto přesvědčeni, že dodržujeme veškeré bulharské zákony i zákony Evropské unie,“ řekla mluvčí firmy Barbora Půlpánová.
Ministerstvo průmyslu: Je to jen politické prohlášení
Ministerstvo průmyslu a obchodu dnes doplnilo, že jde opět spíše o politické prohlášení. „Znovu je třeba říci že licenci může odebrat pouze regulátor, a to ve správním řízení a pouze za podmínek stanovených zákonem a při porušeni podmínek provádění licenční činnosti,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. „Opět musíme apelovat na Evropskou komisi a trvat na tom, aby bylo v procesu jednání o odebrání licence zajištěn apolitický postup, ve kterém se nebudou promítat předvolební přihlášení a tlaky některých bulharských politických hráčů,“ dodal.
Stovky Bulharů dnes necelý týden po nástupu přechodné úřednické vlády znovu vyšly do ulic řady měst s požadavkem levnější energie z jádra a přijetí kroků proti monopolnímu postavení distributorů elektřiny, tepla z dálkových zdrojů a vody. Demonstranti opět požadovali zestátnění distributorů elektřiny, tedy regionálních struktur rakouské firmy EVN a českých společností ČEZ a Energo-Pro. V Sofii protestující zablokovali důležité křižovatky a hlavní silnice, ve Varně nádraží, informovala agentura DPA.
Rozhodne se v dubnu
Bulharský regulátor již dříve oznámil, že o licenci české energetické firmy rozhodne 16. dubna. „Probíhající vyšetřování aktivit ČEZ odhalilo masivní porušování pravidel při vystavování faktur za elektřinu zákazníkům,“ uvedl Cacarov v televizi. „V důsledku vrchní správní prokuratura požádala o zrušení licence ČEZ,“ dodal.
Cacarov rovněž požádal regulátora, aby distributorovi udělil pokutu za každý případ porušení pravidel. Vytknul současně regulátorovi, že zanedbával svou úlohu, když „bez námitek schvaloval četné výdaje“ ČEZ. Příliš liberální schvalování výdajů prý přimělo firmu k účtování údajně přehnaných cen konečným zákazníkům.
Nyní již bývalý bulharský ministr energetiky Deljan Dobrev obviňoval ČEZ, že až 80 procent svých zakázek realizoval bez výběrových řízení a bez podepsaných kontraktů. V roce 2011 podle něj ČEZ Bulgaria sjednala zakázky se společnostmi napojenými na mateřskou společnost ČEZ v hodnotě 35 milionů leva (454 milionů korun). Za prohřešky proti zadávání zakázek dostal ČEZ Bulgaria nevelkou pokutu 15 tisíc leva (kolem 200 tisíc korun).
Bulharská prokuratura spustila kontrolu českých firem ČEZ a Energo-Pro a rakouské firmy EVN koncem února. ČEZ tehdy zareagoval prohlášením, že se prověrky neobává, protože ke ztrátě licence není žádný důvod, nicméně firma vyjádřila ochotu „vzít v potaz všechna doporučení regulátora“. Bulharská veřejnost distribuční firmy obviňovala z nepřiměřeného zdražení elektrické energie, přestože cena elektřiny v zemi podléhá vládní regulaci.
Účty za elektřinu vyvolaly demonstrace
Lednové účty za elektřinu, více než dvojnásobné oproti prosincovým kvůli zdražení energie i delšímu zúčtovacímu období než obvykle, rozpoutaly v celé zemi vlnu demonstrací proti chudobě, která se obrátila proti vládě a politickým elitám. Konzervativní vláda pak 20. února podala demisi. K předčasným volbám, které by se měly konat 12. května, zemi povede úřednický kabinet. Ten v sobotu ohlásil, že podnikne mezinárodní audit bulharské energetiky, který by měla ukázat možnosti snížení cen energie.
Bulharský regulátor se začal odebráním licence distribuční firmě ČEZ Bulgaria zabývat 19. února. Premiér Petr Nečas (ODS) tehdy uvedl, že Bulharsko ve sporu s ČEZ dodrží své mezinárodní závazky i úmluvu o ochraně investic. Ministr financí Miroslav Kalousek zdůraznil, že investice ČEZ v Bulharsku je návratná. Od roku 2005, kdy ČEZ získal majoritu v bulharských distribučních společnostech, už kumulovaný hospodářský výsledek v zemi přesáhl prostředky vložené do investice.
Albánská patálie
Vedle Bulharska se ČEZ dostal do potíží v Albánii. Tamní úřady odebraly firmě licenci k distribuci elektřiny. ČEZ zahájil kroky k arbitráži s albánským státem o náhradě škody za zmařenou investici. Celková ztráta v Albánii se odhaduje na pět miliard korun.
ČEZ působí i v Polsku, Turecku, na Slovensku a v Maďarsku. Od roku 2005, kdy zahájil mezinárodní expanzi, investoval v zahraničí 72 miliard korun. V Bulharsku podle dřívejšího vyjádření firmy ČEZ od roku 2005 za všechny své akvizice zaplatil 12,75 miliardy korun. Kumulovaný zisk před odpisy v zemi činí 15,3 miliardy korun a na dividendách z Bulharska ČEZ získal 4,8 miliardy korun.
ČEZ v Bulharsku v roce 2005 koupil majoritní podíl ve třech distribučních společnostech, které později sloučil do jedné. O rok později ČEZ získal černouhelnou elektrárnu Varna o výkonu 1260 megawattů a loni uvedl do provozu solární elektrárnu Orešec s instalovaným výkonem 4,9 megawattu. Podle analytiků Bulharsko představovalo asi desetinu výnosů celé skupiny ČEZ.
Nečas se v pátek na okraj summitu v Bruselu kvůli potížím českých distributorů sešel s bulharským prezidentem. Rosen Plevneliev podle něj ujistil, že chce řešit problémy v souladu s evropskými předpisy a zvyklostmi.
