Podíl jaderné energie na dodávkách elektřiny aktuálně klesl na 10,8 procenta, což je nejslabší výsledek od konce 80. let, uvádí report. Svého vrcholu naopak jádro dosahovalo v polovině 90. let – v roce 1996 si jaderná energetika připsala rekordní podíl 17,6 procenta.
Podíl jádra na dodávkách elektřiny (1990 - 2013)
V otázce, zda se jaderné energetice podaří zvrátit dlouhodobý trend, začínají převládat skeptické názory. Současný počet reaktorů v provozu klesl na 388, což je o 50 méně než v roce 2002.
Výstavba nových reaktorů je časově a finančně velmi nákladná. K červenci 2014 bylo ve výstavbě celkem 67 projektů po celém světě, z nichž ovšem 49 nabralo zpoždění. Osm reaktorů se dokonce staví už více než 20 let. Nepříznivá situace se dokonce nevyhýbá ani Číně, která jadernou energii silně prosazuje a v současné době má rozestavěno hned 28 elektráren.
Kapitola zaměřená na vývoj ekonomiky jaderných reaktorů konstatuje trvale rostoucí odhady nákladů na nové zdroje. Zatímco před deseti lety byla měrná cena nového reaktoru odhadována na 1000 dolarů/kW, poslední odhady dosahují částky 8800 dolarů/kW.
Počet zapnutých a vypnutých reaktorů (1954 - 2014)
Dalším problémem je životnost reaktorů. Průměrný věk existujících elektráren stoupl na 28 let. Přes 170 elektráren je v provozu už více než 30 let. „Více než dvě stovky reaktorů tak čeká v budoucnosti vypnutí,“ prohlásil v této souvislosti Tatsujiro Suzuki, bývalý místopředseda japonské komise pro atomovou energii.
„Pokud nová výstavba nevyrovná tempo vypínání reaktorů, je jasné, že podíl jádra na světové energetice bude nezadržitelně klesat,“ řekl Suzuki.
Roční výroba elektřiny z jádra podle zemí
Nové cesty k oživení jádra
Různé země nyní hledají řešení, jak oživit upadající jaderný průmysl. Velká Británie plánuje do roku 2030 postavit bloky o výkou 16 tisíc megawattů. Kvůli tomu rozjela programy, které firmám pomohou zapojit se mezi dodavatele výrobců reaktorů. Ostrovní země si od toho slibuje silný jaderný průmysl, který si najde místo i na zahraničních trzích.
O novém přístupu k jádru se mluví také v České republice. Ve snaze urychlit výstavbu a snížit cenu chce ČEZ do dostavby Temelína a Dukovan zapojit i dodavatele, kteří by stavbu částečně zaplatili a po té i vlastnili. Ruský Rosatom jako součást konsorcia MIR 1200 se už nechal slyšet, že by financování stavby dokázal zajistit. Společnost Westinghouse zase připouštěla zapojení americké Export Import Bank.
Obnovitelné zdroje naopak rostou
Na druhou stranu stále větší podíl na energetickém mixu získávají obnovitelné zdroje. Například v Číně solární energetika překonala ve výkonnosti tu jadernou. Pro změnu třeba ve Španělsku v roce 2013 vyrobil více energie vítr než jádro.
„Porovnání globálního vývoje v jaderné energetice a v odvětví obnovitelných zdrojů předkládané ve zprávě je názorné. Na jedné straně stagnace, na druhé dynamický rozvoj. Nejde o žádný náhodný výkyv, ale dlouhodobý trend. Česká republika jako země orientovaná na export by neměla tuto skutečnost ignorovat,“ poznamenává v této souvislosti Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA.
