Podmínky v průmyslu se v únoru poprvé od loňského října zhoršily

Se stroji přišel zlom. Pertlovi zaměstnávali až 50 pletařek a šiček. S počtem spolupracovnic klesala kvalita. Rozhodli se proto investovat do průmyslového stroje.

Se stroji přišel zlom. Pertlovi zaměstnávali až 50 pletařek a šiček. S počtem spolupracovnic klesala kvalita. Rozhodli se proto investovat do průmyslového stroje. Zdroj: Hynek Glos

Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v únoru zhoršily. Index PMI klesl z lednových 56,9 bodu na únorových 55,5 bodu. Index tak v únoru klesl poprvé od loňského října, ale stále signalizuje celkově výrazný růst, uvedla dnes společnost Markit Economics. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby. Předělem mezi růstem a poklesem je hranice 50 bodů.

Dnes zveřejněný index přitom podle analytika Komerční banky Viktora Zeisela ukazuje na další růst českého průmyslu, i když tempo oslabuje.

„Růst v české výrobě byl v únoru stále silnější než v eurozóně, i přestože český PMI poklesl na minimum za tři měsíce. Aktuální data tedy naznačují, že neočekávané oslabení v oficiálních číslech za průmyslovou výrobu v prosinci bude jen dočasné, ovšem dlouhodobější výhled bude přímo spojený s vývojem v dalších ekonomikách v Evropě i ve světě,“ uvedl vedoucí ekonom u společnosti Markit Trevor Balchin.

Index PMIIndex PMI | Markit, CSU

Objem nových zakázek rostl v únoru 33. měsíc v řadě. Firmy v únoru dále více nakupovaly, aby stačily pokrýt vyšší pracovní zátěž a připravily se na nové projekty. O tom, že podnikatelské podmínky ve výrobě jsou v zásadě pevné, svědčilo podle Markit i další výrazné zvýšení zaměstnanosti. To přitom trvá již 34 měsíců.

Index v tuzemském zpracovatelském průmyslu je přitom v současnosti podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče premiantem nejen ve středoevropském regionu, ale také v porovnání s eurozónou. „Nicméně pokud se nezačne zlepšovat situace ve zpracovatelském sektoru eurozóny, tak ani středoevropský region neunikne ze stínu pomalejšího růstu průmyslových objednávek v eurozóně a obecně zhoršujícího se vnějšího prostředí,“ uvedl.