„Výkyvy ve výrobě obnovitelných zdrojů, výpadky elektráren a změny spotřeby způsobují kolísání cen na spotovém trhu. Přečerpávací elektrárny jsou díky schopnosti rychle odebrat a dodat požadovaný výkon ideální, abychom této příležitosti mohli využít,“ vysvětluje mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. Typicky elektrárna nakupuje elektřinu pro čerpání vody, když je levná, a vyrábí ji, když je drahá.
Ve srovnání s dobou před čtyřmi lety se během dne objevuje více cenových špiček, takže přečerpávací elektrárny nyní ČEZ nasazuje i vícekrát za den. „Objem vnitrodenních obchodů jsme zvýšili v řádu stovek megawatthodin,“ dodává Půlpánová.
Trojice tuzemských přečerpávacích vodních elektráren má výkon 1171 megawattů. Z toho 420 megawattů si rezervuje správce české přenosové soustavy ČEPS pro její stabilizaci. Pro využívání cenových rozdílů během dne má tak ČEZ k dispozici 750 megawattů, což zhruba odpovídá výkonu modernizované uhelné elektrárny v Tušimicích.
Německo živí české přečerpávací elektrárny
Z Česka se stává malá baterie, která pomáhá sousednímu Německu uskladňovat přebytky elektřiny z obnovitelných zdrojů. Není k tomu potřeba žádná mezistátní dohoda. Vše funguje na obchodním základě. Elektrárenská společnost ČEZ začala před zhruba čtyřmi lety využívat své tři přečerpávací elektrárny k aktivnějšímu obchodování na krátkodobých trzích s elektřinou. A to i v Německu. Za tu dobu zvedla výrobu v přečerpávacích elektrárnách z 697 na loňských 1035 gigawatthodin.
Vyšší podíl kolísavé výroby z obnovitelných zdrojů v Německu způsobuje výkyvy v cenách, za které se elektřina prodává v jednotlivých hodinách dne. „Pro hospodaření přečerpávací elektrárny je klíčový dostatečně zajímavý cenový rozdíl mezi dražšími hodinami, kdy se vyrábí, a levnějšími hodinami, kdy se elektřina kupuje pro čerpání vody do horních nádrží,“ říká Barbora Půlpánová, mluvčí ČEZ.
Z analýzy dat o výrobě přečerpávacích elektráren a kolísavosti cen v rámci daných dnů jasně plyne vztah, že čím větší jsou cenové rozdíly, tím více ČEZ elektrárny zapíná. Žně přicházejí v okamžicích, kdy cena elektřiny na trhu spadne do záporných hodnot a za spotřebu pro čerpání ČEZ inkasuje odměnu. Na českém trhu bylo v loňském roce takových hodin padesát.
Například loni 22. prosince ČEZ čerpal nad ránem za průměrnou cenu –4 eura za megawatthodinu. Následně v průběhu dne postupně pouštěl a tlumil výrobu ve třech tříhodinových intervalech a inkasoval v průměru mezi 20 a 30 eury za megawatthodinu. Pokud ve stejném dni operoval na německém trhu, čerpal v noci dokonce za cenu -30 eur za megawatthodinu a ve dne prodával za 13 až 21 eur.
Šance pro další výdělek
Německo bude pro ČEZ znamenat čím dál lepší příležitost výdělku. Studie, kterou si nechala zpracovat německá vláda, zjistila, že už v roce 2030 nebude Německo schopno spotřebovat všechnu elektřinu, již vyrobí, a to zhruba ve 1100 hodinách v roce. To je pro představu doba, po kterou loni běžely české přečerpávací elektrárny. V roce 2050 už Němci nebudou vědět, co s celkem 38 terawatthodinami elektřiny ve 2200 hodinách roku. To odpovídá osmi procentům německé spotřeby.
Řešení vidí právě v přečerpávacích elektrárnách. Jednak mají v plánu postavit pět takových zařízení s výkonem 2150 megawattů. Do roku 2019 navíc zprovozní první vysokokapacitní podmořský kabel do Norska, kde budou elektřinu skladovat v tamních vodních elektrárnách.
