Přepravní kapacita Nord Stream 1 klesla o 40 procent. Důvodem jsou opravy

Ústí plynovodu Nord Stream 1 v německém Lubminu

Ústí plynovodu Nord Stream 1 v německém Lubminu Zdroj: Reuters

Suchozemská část plynovodu Nordstream, který roste na dně Baltského moře rychlostí kilometr za den. Plyn jím má začít proudit z Ruska do Německa už v příštím roce. Nordstream je sice mezinárodní projekt, 51 procentní většinu v něm ale drží Gazprom. Veškerý plyn, který potrubím z ruského Vyborgu do německého Lubminu proteče za první dva roky už je rozprodaný, tvrdí zástupci konsorcia.
2
Fotogalerie

Nutnost oprav omezila kapacitu plynovodu Nord Stream 1 pro přepravu ruského plynu do Evropy zhruba o 40 procent na 100 milionů krychlových metrů denně. Oznámila to dnes ruská státní plynárenská společnost Gazprom. Potrubím se přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, jde o hlavní trasu pro export ruského plynu do Evropské unie.

Nord Stream 1 je obvykle schopen přepravovat 167 milionů krychlových metrů plynu denně. Příčinou omezení kapacity je podle Gazpromu prodleva u opravárenských prací, konkrétně zpoždění v návratu zařízení, které bylo zasláno německé firmě Siemens k opravě, uvedla agentura Reuters.

Video placeholde
Pohonné hmoty a jejich zdražování v reakci na Ukrajinu • Videohub

Situace kolem dodávek ruského plynu se letos zkomplikovala v důsledku ruského útoku na Ukrajinu. Gazprom v květnu oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Zdůvodnil to ruskými sankcemi na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn pro evropský trh s dodáním v červenci se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku po zprávě začala výrazněji zvyšovat. Krátce před 14:00 se pohybovala nad 94 eury (2326 Kč) za megawatthodinu (MWh), což byl proti předchozímu dni nárůst asi o 13 procent. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.

Gazprom už koncem dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Později Gazprom ukončil také dodávky suroviny do Finska a Nizozemska. Plyn přestal dodávat rovněž dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.

Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po únorové invazi, když na něj západní země uvalily sankce, a většinu finančních transakcí mezi Ruskem a Západem tak znemožnily. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale minulý týden uvedl, že Moskva nepředpokládá, že Gazprom zastaví dodávky zemního plynu dalším evropským zákazníkům. Dodal, že systém, který Moskva vytvořila, aby odběratelé hradili dodávky ruského plynu v rublech, funguje podle plánu.