Protiruské sankce dopadly na Rosněfť a Novatek

Ilustrační foto rafinérie

Ilustrační foto rafinérie Zdroj: Rasch Jan/Euro

I když to ruská ropná jednička Rosněfť a plynárenská dvojka Novatek nepřiznají, přijde je ruské angažmá v ukrajinské krizi draho. Americká vláda v rámci nových protiruských sankcí oběma firmám zavřela dveře k americkým úvěrům a kapitálu. Analytici se už teď shodují, že jinde si budou muset půjčovat dráž.

Washington tvrdí, že sankce jsou pečlivě cílené, aby nepoškodily byznys amerických firem v Rusku. Jenže zatím není úplně jasné, jestli se zákaz financování nevztahuje také na společné podniky postižených firem s americkými společnostmi. První na ráně by byl Exxon Mobil, který má podíl ve třech společných firmách zaměřených na těžbu ropy a plynu.

„S právníky Exxonu situaci konzultujeme a věříme, že sankce se stávajících projektů nedotknou,“ tvrdí šéf Rosněfti Igor Sechin. Exxon nechtěl podle agentury Bloomberg rozhodnutí americké vlády komentovat. Brzy může být ještě hůř. Do konce července mají členské státy Evropské unie sepsat seznam ruských firem, kterým by unie znepříjemnila život. Do hledáčku by se pak mohly dostat také ruské projekty, na kterých hodlají vydělat firmy Shell, Total či norský Statoil. BP vlastní v Rosněfti pětinový podíl.

Sechin: Sankce Rosněft nepoškodí

Šéf Rosněfti Igor Sechin tvrdí, že americké sankce firmu nepoškodí, protože své dlouhodobé projekty je schopen financovat i bez amerických peněz. Jenže ruské firmy v oblasti těžby potřebují zahraniční partnery kvůli nejnovějším technologiím. „Sankce mají jasný cíl, zkomplikovat Rusku přístup ke kapitálu a zchladit chuť zahraničních investorů,“ říká Juan Zarate, který působil v administrativě prezidenta George Bushe mladšího.

Jasné také není, co bude zákaz úvěrování znamenat pro už uzavřené kontrakty se společnostmi BP, Glencore a Vitol, od nichž Rosněfť inkasovala zálohu 15 miliard dolarů na budoucí dodávky ropy. Peníze chtěla firma použít na investice do průzkumu a těžby.

Novatek se zatím k novým sankcím nevyjádřil. Až dosud EU a USA mířily svými tresty jen na Genadije Timčenka, který v něm má podíl 23 procent. Největším společným projektem je zařízení na zkapalňování plynu na poloostrově Jamal, v němž vlastní pětinu francouzský Total. Novatek hodlá výstavbu terminálu financovat z úvěru od ruských státních bank. Nicméně ruští analytici upozorňují, že náklady na stavbu se s velkou pravděpodobností oproti předpokládaným 27 miliardám vyšplhají až na 40 miliard dolarů. Získat další peníze může být při pokračování sankcí komplikované.