Provoz raketometů Spyder bude stát přes 23 miliard. Částka převýší samotnou investici

Raketový systém krátkého a středního dosahu Spyder

Raketový systém krátkého a středního dosahu Spyder Zdroj: czechairforce.com

Raketový systém krátkého a středního dosahu Spyder.
Raketový systém krátkého a středního dosahu Spyder
Raketový systém krátkého a středního dosahu Spyder
Raketový systém krátkého a středního dosahu Spyder
5
Fotogalerie

Cena včetně provozu čtyř baterií izraelských raketových kompletů Spyder bude výrazně vyšší, než ministerstvo obrany dosud přiznávalo. Kromě samotné investice do nákupu odpalovačů, podvozků a radarů úřad vyčíslil i náklady na jejich životní cyklus. Celková suma má dosáhnout 37,2 miliardy korun.

Z toho 13,7 miliardy mají stát raketomety s příslušenstvím a 23,5 miliardy servis, munice, platy vojáků a další položky po dobu dvaceti let. Plyne to z dokumentů, o nichž má v pondělí jednat kolegium ministra obrany. Deník E15 je má k dispozici.

„Hodnota životního cyklu je zhruba o 2,5 procenta nižší než původní výpočet zpracovaný projektovým týmem ministerstva obrany před zahájením jednání s dodavatelem,“ stojí v prezentaci, kterou pro vedení rezortu Lubomíra Metnara (ANO) připravila sekce vyzbrojování.

Materiál se obšírně zabývá především samotnou investicí do zbraňového systému izraelské firmy Rafael včetně 3D radarů, přičemž náklady na životní cyklus jsou okrajově zmíněny až v jeho závěru.

„Je to poprvé, co jsme tyto náklady vyčíslili. Reagovali jsme na kritiku Nejvyššího kontrolního úřadu, který nám vytýkal, že jsme to nedělali už v minulosti,“ řekl mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Dodal, že izraelské ministerstvo obrany s životním cyklem běžně kalkuluje u všech významnějších zakázek, takže z jeho pohledu se jedná o standardní postup.

Důvodem je především to, aby si armáda mohla v dlouhodobějším horizontu naplánovat své hospodaření. Kdyby například Česko muselo kvůli velmi rychle rostoucímu deficitu státního rozpočtu šlápnout na dluhovou brzdu, mohlo by to vzhledem ke škrtům nabourat nejen splátky samotných raketometů a dalších nasmlouvaných kontraktů, ale i fungování vojska jako celku. Tedy schopnosti udržovat početní stavy i provoz různých sofistikovaných zbraní a techniky.     

Že Metnarův úřad až dosud náklady na provoz raketometů tajil, potvrdili členové sněmovního výboru pro obranu oslovení deníkem E15. Zakázkou se přitom spolu s představiteli rezortu zabývali už několikrát. „Nepamatuji si, že bychom to řešili a jistě jsme tuto informaci mohli mít dopředu. Nicméně jsem ráda, že to ministerstvo spočítalo. Tak by to mělo být u všech projektů, mnohokrát jsme po tom volali,“ uvedla šéfka výboru Jana Černochová (ODS).

Částka 23,5 miliardy na dvacetiletý životní cyklus připadá poslankyni realistická. „Je do ní započítáno naprosto vše včetně údržby, modernizace, personálních nákladů. Pro přesnější hodnocení bych ale musela mít podrobný rozklad, který jsem neviděla,“ dodala.

Jan Lipavský (Piráti) se přimlouvá za to, aby se životní cyklus techniky vždy odrážel v návrzích rozpočtu ministerstva. „Neměla by tam být pouze cena za danou akvizici,“ míní.

Podle poslance Jana Bartoška (KDU-ČSL) ministerstvo uznalo kritiku Nejvyššího kontrolního úřadu. „Nebude se tak opakovat situace jako u transportérů Pandur, kdy musely být dodatečně nakupovány náhradní díly. Buď si budeme hrát na slepou bábu, nebo budeme transparentní,“ řekl.

Právě u pandurů, letounů L-159 nebo modernizovaných tanků T-72 a dalších zakázek se náklady na dvacet let provozu dopředu nevyčíslily. Podle dostupných informací jsou výjimkou pouze letouny Airbus takzvané vládní letky, která spadá pod armádu, a stíhačky Gripen. Švédské nadzvukové letouny má Česko pronajaté, tudíž veškeré potřebné finance jsou zahrnuty ve smlouvě a v pravidelných ročných splátkách ve výši 1,7 miliardy korun.

V minulosti čelilo ministerstvo nařčení, že nakoupilo bez zakalkulovaných výdajů na provoz dopravní letouny CASA. Dodatečné smlouvy stály stamiliony.     

V případě raketových kompletů Spyder zatím hodlá obrana podepsat kontrakt s Izraelem na servis za šest miliard korun. „Půjde o rámcovou smlouvu, která nemusí být zcela vyčerpána. Zajistí dodávky všeho potřebného,“ doplnil mluvčí Pejšek.

Podle marketingového průzkumu ministerstva z roku 2016 měly čtyři baterie raketových kompletů Spyder stát 10 miliard korun. Letos na jaře však Izraelci začali požadovat o pět miliard více. Po srpnové návštěvě ministra Metnara v Tel Avivu byla dohodnuta cena 13,7 miliardy. O nákladech na provoz po dobu dvaceti let se nikdo z české ani izraelské strany oficiálně nezmínil. 

Jak funguje trh se zbraněmi? Podívejte se na video.

Video placeholde
Obchod se zbraněmi • Videohub