Předplatné

Průmysl vydupal rodinám miliardu za levnější elektřinu

Domácnosti i podniky zaplatí v příštím roce za elektřinu a plyn více než letos. Pro domácnosti podraží elektřina přibližně o 4,6 procenta, pro podniky zhruba o 5,2 procenta. Za plyn si od ledna připlatí například odběratelé společnosti RWE Transgas, která ceny domácnostem zvýší v průměru o 2,3 procenta. V některých krajích zdraží také dodávky tepla.

Domácnosti i podniky zaplatí v příštím roce za elektřinu a plyn více než letos. Pro domácnosti podraží elektřina přibližně o 4,6 procenta, pro podniky zhruba o 5,2 procenta. Za plyn si od ledna připlatí například odběratelé společnosti RWE Transgas, která ceny domácnostem zvýší v průměru o 2,3 procenta. V některých krajích zdraží také dodávky tepla. • Zdroj: Cez a.s.

Jan Stuchlík
Boj průmyslu za zlevnění elektřiny byl úspěšný jen napůl. Dnes budou poslanci schvalovat ve třetím čtení novelu zákona o podporovaných zdrojích energie (OZE), která obsahuje kromě zastavení podpory novým zdrojům také strop pro příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. V ceně elektřiny se má platit místo dnešních 583 korun 495 korun za spotřebovanou megawatthodinu.

Deset největších průmyslových odběratelů tím příští rok ušetří zhruba 600 milionů korun. S firmami se svezou i domácnosti, které na účtech za elektřinu ušetří přibližně 1,3 miliardy korun. Chybějící peníze do systému podpory dolije stát z daní.

Průmysl chtěl strop posunout až na 420 korun. „Před třetím čtením jsme už za další snížení nelobbovali. Částka 495 je sice pro nás pořád vysoká, protože platíme na OZE více než naši zahraniční konkurenti, ale chápeme, že 420 korun nejsou politicky průchodné,“ říká Roman Blažíček, generální ředitel společnosti Lasselsberger, která je členem Sdružení velkých spotřebitelů energie.

Boj průmyslu za snižování nákladů za energii ovšem nekončí. „Budeme sledovat, jak se bude dařit Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) plnit sliby, že se pokusí snížit celkový objem podpory. Pak bychom požadovali další snížení stropu,“ dodává Blažíček.

Solární daň má pokračovat
Výměnou za souhlas se sníženým stropem na příspěvky na zelenou energii v cenách elektřiny si ministerstvo financí do novely prosadilo pokračování solárního odvodu. Desetiprocentní odvod obdržené podpory se má týkat elektráren uvedených do provozu v roce 2010. Poslanci hodlají odvod omezit na zhruba 700 elektráren s výkonem nad 300 kilowattů. Státní rozpočet by si tak přišel na 1,5 miliardy korun. Zástupci solárníků tvrdí, že kvůli odvodu majitelé elektráren nikdy nezískají zpět vlastní investované peníze.

ERÚ už začal prověřovat udělení licencí třicítce velkých slunečních elektráren. O zrušení licencí zatím nehovoří. Poslanci chtějí dát ERÚ pozměňovacím návrhem k novele další nástroj. Majitelé zelených elektráren budou muset rozkrýt svou strukturu, pokud chtějí dál pobírat podporu.

Zákon o podporovaných zdrojích se bude muset stejně v dohledné době změnit. Na podzim by se konečně měla Evropská komise vyjádřit k aktuálnímu zákonu. Podle dostupných informací se jí nebude líbit, že se v Česku příspěvek na zelenou energii vybírá podle objemu spotřebované energie.

Doporučujeme

Články z jiných titulů