Deset největších průmyslových odběratelů tím příští rok ušetří zhruba 600 milionů korun. S firmami se svezou i domácnosti, které na účtech za elektřinu ušetří přibližně 1,3 miliardy korun. Chybějící peníze do systému podpory dolije stát z daní.
Průmysl chtěl strop posunout až na 420 korun. „Před třetím čtením jsme už za další snížení nelobbovali. Částka 495 je sice pro nás pořád vysoká, protože platíme na OZE více než naši zahraniční konkurenti, ale chápeme, že 420 korun nejsou politicky průchodné,“ říká Roman Blažíček, generální ředitel společnosti Lasselsberger, která je členem Sdružení velkých spotřebitelů energie.
Boj průmyslu za snižování nákladů za energii ovšem nekončí. „Budeme sledovat, jak se bude dařit Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) plnit sliby, že se pokusí snížit celkový objem podpory. Pak bychom požadovali další snížení stropu,“ dodává Blažíček.
| Solární daň má pokračovat |
|---|
| Výměnou za souhlas se sníženým stropem na příspěvky na zelenou energii v cenách elektřiny si ministerstvo financí do novely prosadilo pokračování solárního odvodu. Desetiprocentní odvod obdržené podpory se má týkat elektráren uvedených do provozu v roce 2010. Poslanci hodlají odvod omezit na zhruba 700 elektráren s výkonem nad 300 kilowattů. Státní rozpočet by si tak přišel na 1,5 miliardy korun. Zástupci solárníků tvrdí, že kvůli odvodu majitelé elektráren nikdy nezískají zpět vlastní investované peníze. |
ERÚ už začal prověřovat udělení licencí třicítce velkých slunečních elektráren. O zrušení licencí zatím nehovoří. Poslanci chtějí dát ERÚ pozměňovacím návrhem k novele další nástroj. Majitelé zelených elektráren budou muset rozkrýt svou strukturu, pokud chtějí dál pobírat podporu.
Zákon o podporovaných zdrojích se bude muset stejně v dohledné době změnit. Na podzim by se konečně měla Evropská komise vyjádřit k aktuálnímu zákonu. Podle dostupných informací se jí nebude líbit, že se v Česku příspěvek na zelenou energii vybírá podle objemu spotřebované energie.
