Český průmysl v březnu meziročně rostl o 0,4 procenta. Do kladné bilance se vrátil po únorovém poklesu o 0,3 procenta. Stále ho ale brzdí výroba aut, která se snížila téměř o pětinu. Stavební výroba ve stejném měsíci zpomalila meziroční růst na 8,2 procenta z únorových 18,9 procenta. Březnová data jsou první, která plně odrážejí dopady válka na Ukrajině na ekonomiku. Nejvíce se válka negativně podepsala na zahraničním obchodu.
„Situace v průmyslu byla i v březnu velmi podobná té v předešlých měsících. Kvůli poklesu produkce ve výrobě motorových vozidel produkce českého průmyslu i v březnu stagnovala, stejně jako hodnota nových zakázek,“ uvedl ředitel statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Automobilový průmysl si proti loňskému březnu pohoršil o 17,4 procenta. Důvodem jsou zejména přetrvávající problémy u dodavatelů. Pokles produkce tak opět zaznamenala rovněž odvětví, která jsou na výrobu automobilů navázána.
Stavebnictví stále silně rostě, tempo ale výrazně polevilo. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se v březnu meziročně zvýšilo o 6,2 procenta a inženýrské stavitelství, tedy stavby cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o 14,7 procenta. Meziměsíčně byla stavební produkce o 3,7 procenta nižší, byl to první pokles po více než půl roce.
Zahraniční obchod se naopak dostal do mírně vyššího deficitu 13,8 miliardy korun, což byl meziročně o 30,5 miliardy korun horší výsledek.
„Negativně působil především deficit obchodu s ropou a zemním plynem, kde ceny v březnu skokově vzrostly. Nevýrazný vývoj v důležitém automobilovém průmyslu na druhé straně nepodpořil export. Dostavil se také očekávaný výpadek ruského trhu, kam vývoz klesl o 76,4 procenta," uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.
