Celkově ropovody z východu i západu přepravily 3,6 milionu tun černého zlata. Mero nepředpokládá, že by se tento trend změnil. „Letos očekáváme možný propad o pět i více procent,“ řekl Pantůček.
Expert asociace petrolejářského průmyslu Václav Loula upozorňuje, že pokles poptávky se týká především benzinu. Ten zdražoval zvláště kvůli konfliktu v Libyi. „Lidé mají obavy z budoucnosti,“ vysvětluje Loula chování spotřebitelů. Část zákazníků sice přechází na naftu, ale růst její spotřeby nestačí nižší poptávku po benzinu vykompenzovat. Vzhledem k vyšší spotřební dani na naftu navíc zahraniční kamiony tankují spíše v Polsku, na Slovensku a v Rakousku.
Dalším trendem, který ovlivňuje spotřebu ropných produktů, je stále častější využívání biopaliv, která jsou daňově zvýhodněna. Loula připomíná, že část řidičů „parazituje“ na daňové výhodě a míchá benzin Natural s palivem E85 – bez ohledu na palivo schválené výrobcem motoru či automobilu.
Jednorázovým faktorem, který mohl částečně ovlivnit letošní pokles přepravy ropy, mohla být i dočasná odstávka rafinerie Paramo. Zásadní vliv by naopak neměla mít skutečnost, že některé firmy ze sousedních zemí jako OMV či Slovnaft dovážejí ropné produkty ze svých rafinerií. „Dovoz u paliv se dlouhodobě pohybuje mezi třiceti a čtyřiceti procenty,“ upřesňuje Loula.
Z údajů státní firmy Mero, která provozuje české ropovody, vyplývá, že se dlouhodobě stabilizuje poměr mezi dovozem z Ruska a z německého Ingolstadtu. Zatímco na ropovod Družba připadá 60 procent přepravené ropy, západní ropovody TAL a následně IKL zajišťují zbylých 40 procent. Predikce Mero nicméně ukazuje, že podíl IKL by měl letos mírně vzrůst a dosáhnout rekordní hodnoty 41,3 procenta.
