V roce 2030 by podle umírněného scénáře měly vyrůst v Evropě větrné parky s kapacitou 323 tisíc megawattů. V Česku by měla kapacita vzrůst sedminásobně.
Instalovaný výkon větrných elektráren v Evropě by se do roku 2030 mohl více než zdvojnásobit. Za 239 miliard eur je šance postavit 323 tisíc megawattů nových větrných parků. Z nich více než tři čtvrtiny by vyrostly na souši, zatímco necelá čtvrtina by vyrostla na moři.
Tak vypadá umírněný scénář rozvoje větrné energetiky, který představila evropská asociace větrné energetiky Wind Europe. Za třináct let by v takovém případě dávala větrná energetika práci více než půl milionu lidí. „Je to realistický cíl, ale jeho naplnění bude záležet na tom, jak rychle se uskuteční reformy energetického trhu v Evropě. Technologie se vyvíjejí velmi rychle,“ tvrdí předseda Wind Europe Ivor Catto.
Jednou z podmínek například je, že se EU vydá po cestě, kterou načrtla Evropská komise v loňském zimním energetickém balíku. Podle něj by do roku 2030 mělo pocházet 27 procent energie z obnovitelných zdrojů.
V Česku by podle projekce Wind Europe do roku 2030 měly stát větrníky s instalovanou kapacitou 1900 megawattů, což je skoro sedmkrát více než dnes. Toto číslo odpovídá konzervativním odhadům potenciálu větrné energetiky v Česku, které si nechala přede dvěma roky zpracovat česká Komora obnovitelných zdrojů.
O současné i budoucí podobě energetiky čtěte v magazínu E15 Premium s názvem Energie Česka. Objednávejte zde >>>
Starší česká i nová evropská předpověď počítá s tím, že časem se větrné elektrárny obejdou bez podpory díky poklesu cen větrných technologií.
Například nové mořské větrné elektrárny by měly být schopny vyrábět elektřinu kolem roku 2025 za 80 eur za megawatthodinu. Osmdesátieurová hranice už v letošních aukcích, v nichž investoři soutěžili o výši podpory, několikrát padla.
V německé jarní aukci investoři do větrných parků, které mají být uvedeny do provozu kolem roku 2025, nepožadovali žádnou cenovou garanci. Dostanou ovšem zdarma připojení k pevninské elektrické síti. Ve Velké Británii se garantovaná cena elektřiny z větru dostala na 65 eur.
„Pokud ale investoři nebudou schopni za tyto ceny větrné parky nakonec postavit, významně to poškodí pověst větrné energetiky,“ varuje Irene Rummelhoffová, viceprezidentka norské společnosti Statoil ASA. Vítězové německých aukcí například počítají s vybudováním turbín s výkonem 15 megawatt. Takové ale zatím nikdo nepostavil.
