Rusko si s Norskem rozdělilo Barentsovo moře, spory o Arktidu trvají
Ukončení sporu o Barentsovo moře uzavírá pouze jednu kapitolu z dlouhodobé přetahované o územní nároky v arktických vodách. Region získává na atraktivitě díky globálnímu oteplování i rozvoji nových technologií, které ho činí přístupnějším pro průmyslové využití.
Od konce 70. let minulého století se oblast „věčného ledu“ zmenšila skoro na polovinu, ze 7,9 na 4,2 milionu kilometrů čtverečních. Podle některých expertů se Severní ledový oceán může zbavit ledové pokrývky už v roce 2019, jiní odkládají tento okamžik o dekádu později. Globální soupeření o oblast proto přitvrzuje.
Rusko podle vicepremiéra Sergeje Ivanova hodlá v příštím roce podniknout v OSN druhý pokus o změnu hranic v Arktidě na základě tvrzení, že Lomonosovův hřbet, táhnoucí se pod hladinou Severního ledového oceánu k severnímu pólu, je pokračováním ruského kontinentálního šelfu, a tudíž na jeho zdroje nemůže vznášet nárok Kanada ani Dánsko.
Dohodnutá hranice v Barentsově moři
„Boj o hranice a zóny vlivu v Arktidě se vyhrocuje,“ napsal ruský list Vedomosti. Připomněl přitom výroky velitele ruského námořnictva Vladimira Vysockého vyjadřující znepokojení nad rostoucí aktivitou NATO a východoasijských mocností v severských končinách, kde proto hodlá posílit ruské síly dvěma brigádami. Jeho kanadský protějšek na druhé straně zamýšlí uspořádat v srpnu v Arktidě dosud největší vojenské cvičení.
Drahá těžba vyzývá ke spolupraáci
Moskva si od nehostinného arktického severu hodně slibuje: Rusko je sice největším producentem ropy na světě, ale dosavadní zásoby (74,2 miliardy barelů) výrazně zaostávají za druhým těžařem v žebříčku Saúdskou Arábií (264,6 miliardy barelů).
Ruské ministerstvo přírodních zdrojů odhaduje, že jen v ruském sektoru Arktidy se může nalézat 120 miliard barelů ropy a skoro 85 bilionů metrů krychlových plynu.
Jenže těžba v arktické oblasti je dosud dost drahý podnik a experti upozorňují, že než prohlubovat územní spory by bylo výhodnější soustředit se na efektivní mezinárodní spolupráci. Například Rusko by se i podle některých tamních politiků mělo s Norskem na průzkumu a těžbě podílet a využít know-how Osla s těžbou v Severním moři.
