Zvýšení tržního podílu ruských výrobců letadel však nebude snadné. Do vývoje a výroby civilních letadel stát nalije 19 procent z celkové sumy, soukromé subjekty na něj vyčlení 44 procent svého podílu, plánuje ministerstvo. Jenže jen peníze tomuto odvětví, kde Rusko vyklidilo světovou scénu po rozpadu Sovětského svazu, stačit nebudou.
V dopravních letadlech chce Rusko stavět na projektech stomístného letounu Suchoj SuperJet 100 (SSJ-100) a středně velkého letadla MC-21. První ze strojů se komerčně vyrábí od roku 2011 a má konkurovat letadlům Embraer či Bombardier. Jenže zatím se ho vyrobilo jen zhruba padesát kusů a naprostá většina skončila víceméně na státní příkaz u ruských aerolinií. Několik kusů putovalo do Laosu a Mexika. Podle expertů celý projekt SSJ-100 nemá kvůli špatné koncepci a vysoké ceně šanci na úspěch, napsala před časem ruská Pravda.
Letoun MC-21, který vyvíjí státní United Aircraft Corporation spolu s firmou Irkut, by měl poprvé v testovací verzi vzlétnout v roce 2015 a od roku 2017 by se měl začít prodávat. Na trhu chce vyzvat Airbus A320 a Boeing 737, proti nimž bude mít podle výrobce o 15 procent nižší provozní náklady. Právě Airbus a Boeing tvoří většinu flotily ruských leteckých společností. Celkem mají zahraniční letouny podíl v ruském leteckém parku osmdesát procent.
Třetina peněz má jít do výzkumu
Nejvíce státních peněz, 37 procent, má jít v příštích deseti letech na výzkum a vývoj nových leteckých technologií. Roční domácí výdaje na tuto oblast by měly oproti roku 2011 stoupnout do roku 2025 o 225 procent. Počet prototypů a funkčních technologií vyvinutých za jeden rok se má zvednout z 81 na 125. Nyní mají ruští výrobci civilních letadel podíl na světovém trhu 0,6 procenta. Státní miliardy by ho měly zvednout na 3,2 procenta. Ruské dopravní vrtulníky by měly získat podíl 12 procent, což je dvojnásobek stávajícího stavu.
Naopak pokles na 11 procent se čeká u vojenských letadel, kde by mělo Rusko přijít o šest procent světového trhu. Ovšem v případě vojenských leteckých motorů by ruská vláda chtěla, aby jich v roce 2025 pocházelo z Ruska 13 procent, tedy dvakrát více než dnes.
