Sulejman začínal jako ekonom elektrárny v dagestánské Machačkale, s manželkou sdílel jednu místnost v přilehlém ubytovacím zařízení. Pak začal investovat, zajímal se zejména o těžbu. Časopis Forbes jeho majetek nyní odhaduje na sedm miliard dolarů. Pozornost na sebe strhl, když se nedávno Uralkalij rozhodl zrušit společný podnik se svým partnerem Belaruskalij. Prý ho rozhořčil zákon umožňující běloruské firmě prodej uhličitanu draselného nezávisle na podniku s Rusy.
Oznámení vyvolalo v odvětví rozruch, firmy totiž společně ovládaly dvě pětiny trhu. „Je to, jako kdyby se Saúdská Arábie rozhodla opustit OPEC, ceny ropy by okamžitě klesly,“ podotkl jeden analytik. Společnost Uralkalij předpověděla, že ceny potaše mohou příští rok spadnout o čtvrtinu, její akcie šly po oznámení prudce dolů.
Krok nese těžce Bělorusko, které je na prodeji hnojiva hodně závislé. Minsk pozval na tajná jednání ředitele ruské firmy Vladislava Baumgertnera, domů ho už ale nepustil. Tvrdí, že mu bývalý partner způsobil škody ve výši 100 milionů dolarů, ředitel je obviněn ze zneužití pravomocí a hrozí mu až deset let vězení. Moskva požaduje jeho vydání. „Bělorusko porušilo základní pravidla slušnosti poté, co ho rozčílil výsledek obchodního jednání, který mu nesedí,“ podotkl šéf zahraničního výboru horní komory parlamentu Michail Margelov.
Bělorusové ale za vším vidí snahu Rusů přimět je k privatizaci. Uralkalij se v totiž v minulosti neúspěšně pokoušel Belaruskalij koupit a je možné, že ho chce nyní dostat pod tlak. Kerimov sice utahuje opasek Anži, nějaký čas asi nebude zvát na oslavy západní hvězdy, Uralkalij je však podle analytiků schopen propad cen ustát nejlépe. Oproti konkurenci má nízké výrobní náklady.
Minsk se zadržením Baumgertnera snažil zvrátit situaci ve svůj prospěch, Moskva ale kontrovala snížením dodávek ropy, což pro izolovaného ruského dlužníka těžko dopadne dobře.
