Životní úroveň v Evropě: Srovnání, kde se v EU žije nejlépe
Přestože jsou všechny členské země Evropské unie při mezinárodním srovnání velmi vyspělé, tak jsou mezi nimi stále výrazné rozdíly v životní úrovni. Velmi dobře vystihuje životní úroveň medián ekvivalentního příjmu v paritě kupní síly, který zohledňuje rozdílné velikosti domácností a cenové rozdíly.
Disponibilní měsíční příjem je částka, za kterou lze nakupovat zboží a služby, tedy po odvodu všech přímých daní (daně z příjmu, sociálního a zdravotního pojištění). Mediánem disponibilního příjmu je přitom hodnota ležící při seřazení od nejvyšší po nejnižší přesně uprostřed. To znamená, že polovina lidí má svůj disponibilní příjem vyšší než je medián disponibilního příjmu a polovina lidí nižší.
Medián mezd je nižší než průměrná mzda, protože průměrná mzda je nadhodnocena mzdami nejlépe placených zaměstnanců, kterým navíc mzdy stoupají nejrychleji. Medián mzdy tak mnohdy lépe odpovídá představě o „skutečné průměrné mzdě“.
Disponibilní příjem zohledňuje rozdílnou velikost domácnosti
Přepočet na disponibilní příjem je velmi užitečný, protože lze tímto způsobem porovnávat různě velké domácnosti. Vícečetné domácnosti totiž snižují výdaje za bydlení a náklady související s bydlením. Pro přepočet se používají následující koeficienty:
Jednotlivec s čistým měsíčním příjmem 35 tisíc korun má tedy nižší životní úroveň než dva partneři, kteří mají každý čistý měsíční příjem 30 tisíc korun. Disponibilní příjem dvou partnerů je 40 tisíc korun (30 tisíc korun + 30 tisíc korun): 1,5).
Jednotlivec s čistým měsíčním příjmem 40 tisíc korun má vyšší životní úroveň než manželé mající každý čistý měsíční příjem 40 tisíc korun, kteří mají dvě děti, protože disponibilní příjem každého člena rodiny je 38 095 korun (40 tisíc korun + 40 tisíc korun): (1,0 + 0,5 + 0,3 + 0,3).
Ceny zboží a služeb se liší
V členských zemích Evropské unie se liší nejenom výše mezd a sazby přímých daní, ale pochopitelně i ceny zboží a služeb. V západoevropských zemích jsou stále poměrně výrazně vyšší mzdy než ve východoevropských zemích, zejména ceny služeb jsou však v západoevropských zemích výrazně vyšší.
Při zohlednění cenových rozdílů jsou tak rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi EU nižší než při porovnávání hodnot nominálních mezd. Medián disponibilního příjmu v PPS, tedy ve standartu kupní síly (na bázi eura), je jedním ze zajímavých statistických ukazatelů hodnotících životní úroveň v jednotlivých zemích EU.
Srovnání životní úrovně v EU
V tabulce níže máme uveden medián disponibilního příjmu v paritě kupní síly na bází eura za rok 2024, tak jak byl publikován Eurostatem. Dle tohoto ukazatele byla životní úroveň za loňský rok nejvyšší v Lucembursku, v Rakousku, v Nizozemí a v Belgii. Nejnižší byla v Maďarsku, Slovensku, Řecku, Bulharsku a Rumunsku.
Rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi jsou však dle tohoto ukazatele nižší, než je tomu při porovnání mezd. Nižší hodnota než v Česku byla hned v devíti členských zemích Evropské unie.
Zdroj: Eurostat: Key Figures on European Living Conditions, 2025 Edition
