„Kontrakt se uzavírá proto, aby bylo možné uznat výsledný produkt podniku jako ruský výrobek. Bez podepsání kontraktu by investice byla možná, ale nebylo by zaručeno, že výrobek bude shledán státní komisí jako ruský, což by podstatným způsobem omezilo možnosti jeho prodeje do státem vlastněných společností v Rusku,“ vysvětluje Hana Formánková z Kovosvitu MAS.
Firma ze Sezimova Ústí hodlá v rámci dohody SIC v zemi investovat do výroby obráběcích strojů kolem čtyř miliard rublů (asi 1,5 miliardy korun).
Speciální investiční kontrakt je loňskou novinkou ruské obchodní legislativy. Dohoda s tamní vládou má zahraničním investorům v zemi na deset let zaručit neměnné legislativní prostředí, a to především v oblasti daní. „Smyslem kontraktu má být zvýhodnění investic s cílem podpory ruské výroby a lokalizace zahraniční výroby,“ vysvětluje mluvčí EGAP Hana Hikelová. Investici v rámci tohoto kontraktu lze zároveň u pojišťovny i standardním způsobem pojistit.
Srovnání s domácími firmami
Především má ale kontrakt postavit zahraniční investory naroveň domácím firmám, přespolní hráči by tak měli získat status ruského výrobce. „V konečném důsledku evropské firmy přenesou do ruských společností zadarmo své know-how, odměnou jim za to bude možnost prodeje výrobků těchto společností na potenciálně silném ruském trhu,“ připomíná Formánková.
Prvním zahraničním investorem v Rusku v rámci smlouvy s ruskou vládou byla japonská Mazda, která hodlá podle údajů ruského Průmyslového rozvojového fondu vyrábět v zemi 50 tisíc automobilových motorů ročně, zájem má údajně i zemědělský koncern Claas či strojírenský DMG Mori, oba z Německa.