Česko míří k zálohám na PET lahve, i kdyby to Babišova vláda nechtěla
• Česko se připravuje na zálohování PET lahví, i když vláda Andreje Babiše zatím zaujímá opatrný postoj.
• Evropská unie tlačí na plnění recyklačních cílů, už teď za zaostávání Česko platí miliardy.
• V zákulisí se odehrává boj byznysových zájmů o cennou surovinu a budoucí podobu celého systému.
Vládu Andreje Babiše čeká schválení klíčového zákona, který definitivně změní jedno průmyslové odvětví. Fakt, že má znamenat v důsledku zálohování PET lahví, bude jeho nejvíce viditelným, ale ne nejdůležitějším aspektem. Na to, jak Česko začne plnit normu pro recyklaci odpadů, čeká i EU, jíž za špatný přístup k recyklaci už nyní Česko platí každý rok přes miliardu korun.
Jak je prosazení zákona těžké, ukazují předešlé měsíce a roky. Úpravu už přichystala bývalá Fialova koalice, ale sami její členové se na ní neshodli a spadla pod stůl spolu s odcházející vládou. Kabinet Andreje Babiše nyní zaujímá rezervovanější pohled. „Budeme uplatňovat realistický a efektivní přístup k odpadovému hospodářství. Systém zálohování PET lahví a plechovek bude zaveden jen při prokázání jednoznačného ekologického přínosu a bude-li zajištěno, že nenaruší funkční obecní systémy třídění odpadů,“ stojí ve vládním programovém prohlášení.
Čísla ale nemilosrdně ukazují, že se vláda bude muset velmi brzy problému postavit. Už v nastávajícím roce musí Česko zavést do své legislativy unijní nařízení o obalech Packaging and Packaging Waste Regulation (PPWR), i kdyby se legislativní proces nestihl včas, povinnost plnit evropské cíle tím nezmizí. To znamená, že již za rok 2026 by Česko mělo reportovat 80procentní míru sběru PET lahví a plechovek. A s tím bude mít potíž, plechovek se vytřídí zhruba jen 30 procent, PET lahví něco přes 70 procent.
A není to všechno. Česko se také zavázalo do roku 2029 vysbírat 90 procent PET lahví a zároveň musí do lahví přidávat 25 procent recyklátu od roku 2025 a 30 procent od roku 2030.
O to, jak cíle dosáhnout, se dlouhodobě přou dva byznysové tábory. Ten stojící za stávajícím systémem kolem systému firmy EKO-KOM říká, že stačí rozšířit počet sběrných míst, aby se třídění zlepšilo. Oponenti z řad nápojářů pak prosazují zavedení záloh, aby byli lidé k třídění finančně motivováni. V pozadí je pak boj o primární surovinu, tedy plastový granulát rPET. Zatímco nyní o něj výrobci musejí bojovat na trhu třeba s robustním byznysem automotive, v systému záloh by na něj dostali přednostní právo. O tuhle část byznysu by tak první skupina přišla.
Předchozí vláda už měla přichystané i parametry celého nového systému. V mezičase ho mimochodem začalo zavádět Německo, Slovensko, Polsko či Maďarsko. Zálohy měly být zavedeny pro plastové lahve na nealkoholické nápoje o objemu 0,1 až tři litry a na alkoholické nápoje do 15 procent alkoholu. Dále pro všechny plechovky s nealkoholickými nápoji o objemu 0,1 až jeden litr a na nápoje s obsahem do 15 procent alkoholu. Zálohovat se neměly obaly na mléko a mléčné výrobky. Celkově mělo ročně systémem projít zhruba 2,5 miliardy PET lahví a plechovek.
Nový systém s sebou ale nese řadu neznámých. Předně tu, na kolik vyjde peněz. Nápojáři ji odvracejí argumentem, že výdaje zaplatí sami. Tak cenný pro ně přístup k surovině je. Podle různých studií jde o stovky milionů až pět miliard korun ročně.
Klíčem k zavedení nového systému bude vznik nové společnosti, jakéhosi operátora, v němž budou sdruženy nápojářské firmy. Operátor by měl fungovat podobně jako na Slovensku: šlo by o neziskovou organizaci tvořenou zástupci nápojového průmyslu, výrobců, maloobchodu a recyklačního sektoru, která je pod dohledem státu. Operátor by odpovídal za logistiku, třídění, recyklaci, správu záloh, vyplácení odměn obchodům, uzavírání smluv s recyklačními firmami a garantoval by, že materiál skutečně cirkuluje.
Zástupci samospráv se zase báli o dopad do obecních rozpočtů, protože materiál vypadne ze stávajícího systému, na kterém participují, čímž přijdou o část peněz. To jim ale nakonec chtěli autoři zákona kompenzovat, podobně jako obchodníkům náklady za skladování a přípravu plechovek a lahví ke třídění.
V mezičase odvody do rozpočtu EU za recyklované plasty stoupají, za rok 2024 má jít v českých poměrech už o 2,5 miliardy korun. A pokud Česko letos nedosáhne na 80 procent vytříděných PET lahví a plechovek, přijde o šanci požádat o výjimku z povinného zálohování. A protože čísla nehovoří zdaleka tak, že se cíl letos podaří splnit, na Babišovu vládu čeká příprava podmínek, aby od 1. ledna 2029 podle evropských závazků vznikl zálohový systém.
