Větrná elektrárna Atlantic Array měla stát u pobřeží jihozápadní Anglie. Plány počítaly s více než 240 turbínami s celkovým výkonem 1,2 gigawatty. Vyrobená elektřina měla pokrýt spotřebu až 900 tisíc britských domácností.
Podle Paula Cowlinga, manažera firmy RWE Innogy, která v rámci koncernu obstarává obnovitelné zdroje, rozhodnutí o zrušení výstavby parku nebylo snadné. „Nicméně s ohledem na současné tržní podmínky teď není pro RWE ta správná doba pro takový projekt,“ citovala agentura Reuters prohlášení Cowlinga.
Zelená energetika v klatbě
Otázka energetické politiky a podpory obnovitelných zdrojů se v Británii dostala v posledních měsících na přetřes po výrocích opozičního lídra Eda Milibanda. Ten slíbil, že po letech prudkého zdražování zmrazí ceny elektřiny.
Premiér David Cameron reagoval prohlášením, že sníží takzvané zelené daně, tedy příspěvky na obnovitelné zdroje, které až o deset procent zvyšují lidem účty za energie. Ty dnes dosahují v průměru 1200 liber (téměř 40 tisíc korun) ročně na každou britskou domácnost.
Vítězí méně náročné projekty
RWE kromě klesající politické podpory obnovitelných zdrojů zvažovala i technologickou náročnost projektu. Pobřežní větrné parky jsou totiž rizikovější než klasické pozemní zdroje, protože turbíny stojí na otevřeném moři a musí tak odolat drsnějším přírodním podmínkám a silnějšímu větru.
„Budeme se i nadále zaměřovat na jiné, méně technicky náročné projekty na moři v rámci naší rozsáhlé sítě až do 5,2 gigawatt,“ vysvětlil Cowling.
RWE zároveň řeší své vlastní vnitřní problémy. Kvůli padajícím velkoobchodním cenám proudu, nárůstu kapacit obnovitelných zdrojů na domácím trhu a rozhodnutí německé vlády opustit do roku 2022 jádro, prochází velkou restrukturalizací. Ta má za následek zrušení až 13 tisíc pracovních míst od roku 2011 a osekání letošních dividend na polovinu.
