Sbohem, cly omámená Ameriko, jdeme prodávat jinam. Čeští výrobci zkusí štěstí na nových trzích
Zcela opustit Ameriku, případně snížit její podíl na odbytu a vstoupit na úplně nové trhy. I to může být z pohledu řady českých podniků způsob, jak zvládnout výbuch obchodních modelů, které zvýšením dovozních cel do Spojených států z většiny zemí světa rozprášil prezident Donald Trump. Jakkoliv se může riskantní přesun na nová odbytiště prodražit a protáhnout, v konečném důsledku může posílit odolnost firem vůči ekonomickým a geopolitickým otřesům.
„Zavedení nebo rozšíření cel ze strany USA bude české exportéry nutit mimo jiné k hledání nových odbytišť pro svou produkci na jiných trzích. Alternativu nabízí například regiony, jako je jihovýchodní Asie, Latinská Amerika, Blízký východ či Afrika, kde roste poptávka po průmyslových technologiích, zdravotnickém vybavení či chytrých řešeních,“ uvádí analytik Hospodářské komory Roman Renda. V případě EU činí cla u všech produktů 20 procent, v případě osobních automobilů 25 procent.
Přestože jde o trhy s vysokým potenciálem, jejich kulturní, právní i obchodní specifika – například překlad do cizího jazyka, shánění pracovní síly či získání lokálních certifikátů a povolení – mohou pro české exportéry představovat těžké vstupní bariéry. „Na těchto trzích ale firmy mohou dosahovat vyšších marží než v EU a na dalších vyspělých trzích,“ dodává Renda.
Že stoupá zájem o alternativní trhy, konkrétně ty v Latinské Americe, Africe a Asii, pozoruje také Svaz průmyslu a dopravy. Výhodou většiny českých výrobců je podle něj fakt, že jsou schopni dodat zboží za „rozumnou“ cenu a ve vysoké kvalitě. I díky tomu loni vzrostl český export výrobků do USA meziročně téměř o dvacet procent, poprvé po sedmi letech tak převýšil dovoz, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Zhruba polovinu vývozu tvořily dopravní prostředky a stroje používané v energetice, stavebnictví či elektrotechnice.
„Patříme do světové špičky například ve výrobě nanotechnologií, elektronových mikroskopů, obráběcích center nebo 3D tiskáren. Ve světě mají ohlas čeští skláři, pivovary, ale i výrobci hudebních nástrojů,“ říká Lukáš Martin, ředitel sekce mezinárodních vztahů v uvedeném svazu.
Například Pilsner Urquell vyváží do pěti desítek zemí, k největším exportním trhům patří tradičně Německo, Slovensko, Polsko, Jižní Korea či Maďarsko. Pivo putuje také do USA. „Situaci okolo zavedení cel na zboží z EU do USA monitorujeme a vyhodnocujeme,“ uvádí mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.
Že české firmy přehodnocují své exportní strategie, vyplývá i z průzkumu státní agentury CzechTrade, kterého se zúčastnilo 132 vrcholných zástupců dotazovaných společností. Rozložit své prodeje na více trhů a nespoléhat jen na pár vybraných, buď zvažuje, nebo už uskutečňuje, téměř každá druhá společnost.
„Český export zůstává silně orientovaný na evropské trhy, nicméně podíl vývozu mimo EU roste. Například export do Severní Ameriky realizuje 35 procent firem, do Asie 32 procent, na Blízký východ 30 procent, do Latinské Ameriky 26 procent a do Afriky 22 procent,“ uvádí generální ředitel CzechTrade Radomil Doležal: „Sledujeme, že dochází k postupné změně trendu – český export roste i mimo EU, čímž se přibližuje k diverzifikovanějším exportním modelům ostatních zemí. To, že firmy nespoléhají jen na evropské trhy, zvyšuje odolnost české ekonomiky.“
Cla nutí firmy diverzifikovat
O expanzi do dosud neprobádaných teritorií se v poslední době pokouší celá řada firem, mezi které patří například Petrof. Tradiční český výrobce pian dodává i do zámoří, postupně ale přemisťuje část produkce z Česka do Indonésie, kde prostřednictvím místního partnera zhotovuje levnější typy pian pro zákazníky v regionu.
Po dokončení právě probíhajícího spouštění nové výroby v USA hodlá na východ expandovat také PBS Velká Bíteš. Výrobce proudových motorů, které mohou pohánět například střely či drony, spřádá plány na investice v Indii, která se má stát branou na asijské trhy.
„Dobrý byznysmen musí počítat se ztrátami obchodních vztahů, a proto musí mít vždy připravenou náhradu. Dobývání nových trhů je nákladově vždy nesmírně náročné, a navíc většinou nepřináší zisk v obvyklé výši. Většina trhů je již rozdělena, a protože kvalita výrobku je považována za samozřejmost, musí se firmy podbídnout cenou, nebo přidat něco navíc,“ zdůrazňuje místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.
Osmdesátitříprocentní většina českého exportu prozatím končí v EU. „Takže bude dobré hledat někde jinde. Ale teritoria v Africe či Latinské Americe jsou mimořádně obtížná a nákladná. Navíc je zde nutné mnohem více než v Evropě znát zvyky, mentalitu a konkrétní osoby,“ dodává Daněk. Funkčním řešení na tyto překážky podle něj mohou být podnikatelské mise pořádané vládou, účast firem na veletrzích a pojišťování exportu.
O nutnosti zvýšit export mimo Spojené státy hovoří také ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Obchodní vztahy chce rozvíjet především se státy v Asii, na Blízkém východě nebo v Jižní Americe. Cestu do zámoří by mělo usnadnit možné uzavření dohody s Mercosurem, jihoamerickým sdružením volného obchodu.
