Zdražování, ztráta zakázek, zhasínání výroby v Česku. Cla jsou průšvih, obávají se podniky
Plošné zvýšení dovozních cel na zboží putující do Spojených států, které ve středu oznámil americký prezident Trump, zásadně dopadne na spoustu českých podniků. Pokud nedojde ke změně oznámených cel, firmám hrozí, že budou muset kvůli nekonkurenceschopným cenám ukončit výrobu v tuzemsku, případně ji částečně přesunout do zámoří. Najdou se ale i takové, které přenesou zvýšené náklady na americké zákazníky.
Do USA vyváží například Motor Jikov. Strojírenský holding z Českých Budějovic, jenž podniká ve slévárenství, obrábění či v montážích, posílá do zámoří například části golfových vozíků. „Jestli se nevyjedná kompromis a oznámená cla začnou skutečně platit, nebudeme konkurenceschopní a výrobu v Česku bychom museli ukončit. Nikdo by si od nás o dvacet procent dražší produkt nekupoval,“ říká spolumajitel holdingu a viceprezident Sdružení automobilového průmyslu Miroslav Dvořák.
Dopad by Jikov pocítil také v případě tažných zařízení, která vyrábí pro evropské automobilky. „Čekám, že na nás automobilky pořádně zatlačí, budou se snažit přenést dopad cel na nás, aby dostaly peníze zpět. Pokud by požadovaly snížení cen o více než deset procent, nebyli bychom schopni takovou změnu unést,“ dodává Dvořák s tím, že firmě hrozí ztráta zakázek za více než 150 milionů korun, což je asi sedmina obratu.
Tvrdý dopad na všechny dodavatele, kteří zásobují evropské automobilky, očekává i Pavel Juříček, majitel dodavatele autodílů Brano. „Dvacetiprocentní clo je skutečně masivní, zařízne automobilky i dodavatele. Opasek si můžete utáhnout o sedm až deset procent. Ne o pětinu obratu,“ míní Juříček. Kvůli ztrátě konkurenceschopnosti na americkém trhu očekává propad exportu z Česka i Evropy o dvacet až třicet procent.
Brano už před třemi lety rozhodlo o přesunu části výroby do USA, letos spouští výrobu v továrně ve státě Georgia. Jedním z důvodů přesunu je i levnější energie, za kterou prý v USA platí čtyřicet dolarů za megawatthodinu, zatímco v Česku pětinásobek. Zakázky má v Georgii předjednané pro Teslu a General Motors a snaží se získat další. Zavedení nových cel společnost nepřinutí k dalším přesunům do zámoří, ten stávající ale patrně urychlí.
„Lze čekat i nepřímé vlivy. Tu část produkce, o kterou přijdou čínské společnosti nebo například i Toyota v USA, se budou o to silněji snažit udat v Evropě, a to za jakékoliv ceny,“ obává se Juříček. Předpokládá ale, že z vysokých cel prezident Trump postupně sleví. „Amerika by to nemohla dlouhodobě vydržet. Americké automobilky Ford nebo General Motors také stěhovaly výrobu do Mexika, tak přece nebude poškozovat domácí firmy, to nedává logiku,“ myslí si Juříček.
Linet se na cla připravoval
Středeční vystoupení Trumpa nutí k aktivaci krizových scénářů také Linet. Český výrobce nemocničních lůžek se na možnost zvýšení cel připravoval. Část výrobní linky, ve které vzniká nejvyšší přidaná hodnota, patrně přesune z tuzemska do zámoří, aby snížil ztráty plynoucí ze zvýšení cel. Ty budou přesto Linet stát desítky milionů korun ročně, varuje šéf podniku Tomáš Kolář.
„Tohle není konečný stav, to je teprve začátek důsledků pro světovou ekonomiku,“ varuje respektovaný manažer. Zvýšená cla Linetu ze dne na den zvýší náklady na vývoz lůžek do zámoří o pětinu, pokud USA nepřistoupí na zavedení výjimek, které jsou například ve farmaceutickém a zdravotnickém sektoru poměrně běžné. „Tentokrát ale necítím naději, že by se tak mělo stát,“ říká Kolář.
Strategii lokalizace volí také PBS. Výrobce proudových motorů z Velké Bíteše buduje v USA závod v Georgii, kde investuje až dvacet milionů dolarů. „V oblasti letectví a obrany není dovoz do USA příliš významný, a pokud zůstanou aktuální cla v platnosti, pravděpodobně je budou muset absorbovat všichni dodavatelé,“ míní generální ředitel Petr Kádner.
Více než jednu miliardu korun ročně utrží v USA a v Kanadě skupina Wikov. Martin Wichterle, majitel skupiny, která do zámoří vyváží průmyslové převodovky a vodní turbíny, se celní smršti příliš neobává. Má k tomu dobrý důvod. Wikov je vysoce specializovaný a v USA má minimální konkurenci. „Tím pádem přeneseme většinu nákladů na amerického zákazníka. Už o tom s nimi jednáme, asi budou ready to akceptovat,“ říká Wichterle. Připouští, že část nákladů může absorbovat Wikov a část jeho dodavatelé. „A jelikož je možné, že se EU podaří vyjednat nižší cla, tak už by to bylo snadno zvládnutelné, když se o náklady podělíme s dodavateli a zákazníky,“ dodává.
Cla můžou zvýšit inflaci i sazby
Samotné zvýšení cel však může představovat menší problém ve srovnání se zvýšenou inflací, kterou mohou způsobit, potažmo ve srovnání se zvýšenými úrokový sazbami centrálních bank. Takového scénáře se obává Kvido Štěpánek, jeden z nejbohatších Čechů, jenž vede podnik Isolit Bravo dodávající díly do automobilového průmyslu. K vyšší inflaci podle něj přispějí i americké společnosti, které vycítí příležitost zdražit své produkty.
„V byznysu se pohybuji už dlouho. A říkám vám, že tihle lidé, kteří jsou schopní zpoplatňovat pomoc napadené Ukrajině čtyřprocentním úrokem a vydrancovat její přírodní bohatství, využijí každé příležitosti. Jakmile evropské podniky zdraží o dvacet procent, oni zvýší své ceny o osmnáct,“ předpokládá Štěpánek. Vzhledem k neblahé kondici evropského autoprůmyslu se snaží snižovat závislost firmy na tomto odvětví, které v současnosti představuje asi dvě třetiny obratu.
