Vůbec největšími přeborníky v pití kávy jsou Finové, kteří jako jediní na světě pohodlně překonávají desetikilogramovou hranici kávových zrn na osobu ročně. V porovnání s Italy je jejich konzumace zhruba dvojnásobná.
„Někteří lidé říkají, že je to klimatem. Já nevím. Máme velmi přísnou alkoholovou politiku. Lidé dříve doma neměli ani víno a whisky, a když přišli hosté, podávala se káva a koláče. Dalším důvodem může být vysoká kvalita. Kafe je zde dobré, ne třeba jako ve Spojených státech,“ zamýšlí se nad důvody Raimo Varsa ze společnosti Meira Oy, která s kávou obchoduje.
Země si zachovává vysokou spotřebu kávy i přesto, že tam podle Mezinárodní kávové organizace (ICO) rostou ceny nadprůměrným tempem. V jiných zemích ale kombinace zvyšování nákladů a hospodářské krize zřejmě přispívá k poklesu konzumace populární pochutiny.
Velký propad v uplynulých měsících zaznamenala například Velká Británie. Zatímco od poloviny roku 2010 do poloviny roku 2011 dovezla země podle statistik ICO 265 tisíc tun kávy, v následujících dvanácti měsících to bylo 239 tisíc tun.
List The Daily Telegraph uvedl, že v posledních dvou letech vzrostly v britských supermarketech ceny pražených zrn o pětinu. Když se zprůměrují položky v pěti největších obchodních řetězcích, stojí v současnosti kilogram kávy 23 liber, tvrdí deník.
Jaroslav Tuček: Trh s výběrovou kávou se teprve rozjíždí
Jednoznačně nejvíce ale mezi evropskými zeměmi spotřeba kávy v posledních letech klesá v Maďarsku. Z údajů ICO vyplývá, že jen loni to bylo o 52 procent.
V krátkodobém horizontu si podle organizace dost polepšila Česká republika. Spotřeba na hlavu v ní v roce 2011 stoupla o pětinu, v podstatě se tím ale pouze mírně vyrovnal dřívější propad.
