Ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Jozefem Síkelou (za STAN) se chystá prosadit snazší odvolávání členů Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v případě porušení zákona či jiných závažných pochybení včetně poměrně vágního důvodu „porušení působnosti ERÚ“.
Změna měla být původně součástí rychlé novely energetického zákona, která prošla vládou ve středu a bude projednána v parlamentu ve zkráceném řízení na základě vyhlášeného stavu legislativní nouze. Ale nakonec z této bleskové novely na poslední chvíli vypadla a ministerstvo ji předloží podle informací deníku E15 v červnu do standardního legislativního procesu.
„Je nezbytné zajistit akceschopnost úřadu, zejména v případech energetické krize,“ uvedl Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Proti navrženým změnám se postavil samotný ERÚ, podle něhož by snazší odvolávání členů úřadu vládou vedlo k větší možnosti ovlivnit složení rady i samotné řízení ERÚ.
To je v rozporu s evropskými předpisy, jež upravují nezávislost regulačního orgánu. Evropská komise už jednou Česku vytkla nedostatečné zajištění nezávislosti ERÚ a pohrozila mu i případným infringementem, tedy řízením o nesplnění povinnosti v případě, že nedojde k nápravě. I proto byly na začátku letošního roku podmínky pro odvolávání členů rady naopak zpřísněny. Úpravu proto kritizuje ve svých připomínkách i BIS. „Navržená změna by, dle našeho názoru, navrátila legislativní úpravu do stavu kritizovaného oficiálně Evropskou komisí a stala by se opětovně předmětem oficiální výhrady Evropské komise směrem k ČR,“ uvedla BIS.
„Návrh nepřiměřeně široce otevírá mantinely pro možnost odvolání člena Rady, neboť pod takto vymezené podmínky odvolání lze podřadit téměř jakékoli dílčí pochybení,“ uvedl v připomínce ERÚ. Vedle toho ministerstvo nově navrhuje vypustit formulaci, že rada stojí v čele úřadu. ERÚ se tak obavá nově vytvořeného bezvládí, kdy nebude jasné, kdo přesně úřad řídí.
V rychlé novele, kterou již vláda schválila, je vedle nových pravidel pro plnění zásobníků plynu zakotveno i zkrácení doby, kterou odběratel stráví v takzvaném režimu dodavatele poslední instance (DPI) ze šesti na tři měsíce. Po uplynutí této lhůty má zákazník přejít na standardní smlouvu.
„Návrh vychází z praktických zkušeností. Dodávka poslední instance představuje mimořádný vztah mezi zákazníkem a dodavatelem energií. Doba tří měsíců je dostatečná pro přechod k novému dodavateli nebo pro navázání standardního smluvního vztahu přímo s DPI. Jako poslední pojistka je do zákona zaveden přechod zákazníka v režimu dodávky poslední instance po uplynutí zmíněné tříměsíční lhůty do smluvního vztahu na základě konkludentního jednání u odběratelů, kteří odebírají energii, řádně za ni platí, ale jinak nejsou komunikačně dosažitelní,“ upřesnil Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva.
