Solární elektrárny v letošním prvním pololetí vyrobily kvůli zamračené obloze o dvacet procent méně elektřiny než ve stejném období minulého roku. Tím klesl i objem celkové vyplacené podpory. Pokud by výroba zaostávala stejnou měrou i ve druhém letošním pololetí, dostali by majitelé solárních elektráren zhruba o čtyři miliardy korun méně, než Energetický regulační úřad původně předpokládal.
„Červenec a srpen ztrátu slunečního svitu ze začátku roku trošku doženou a odchylka od normálu už nebude tak výrazná. Jak se však budou vyvíjet další měsíce, předpovědět neumíme,“ říká Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu. V tropickém červenci svítilo slunce o 46 procent více než loni, což zvedne i produkci sluneční elektřiny. Její objem bude znám až v září.
Jenže tropická horka snížila účinnost elektráren, a to až o deset procent, odhadují experti z České fotovoltaické asociace. „Ve velkých vedrech se panely přehřívají a účinnost klesá, elektrárna potřebuje hodně záření, ale ne vysokou teplotu,“ vysvětluje předseda asociace a provozovatel malé střešní elektrárny Michael Schmid.
I kdyby nakonec elektrárny část ztrát umazaly a skutečná výroba by za předpokladem pro letošní rok zaostala jen o pět procent, pohybovala by se úspora na podpoře nad jednou miliardou korun.
Energetický regulační úřad tuto úsporu bude moci promítnout do cen elektřiny až pro rok 2015, kdy bude znát skutečnou výrobu i objem peněz vybraný na podporu obnovitelných zdrojů od spotřebitelů energie. O rozdíl pak sníží částku potřebnou pro rok 2015.
Pokud už v té době bude platit novela zákona o podporovaných zdrojích energie, který nyní schvalují poslanci, ušetří na příspěvku stát. Částka placená domácnostmi a firmami v ceně za spotřebovanou elektřinu se totiž zákonem zafixuje na 495 korunách za megawatthodinu. Zbytek, více než patnáct miliard korun, bude doplácet stát.
Co chystá Ištvan na kmotry? Razii kvůli solárním elektrárnám
