Slezské strojírny neustály sankce a míří do insolvence. Nezbavily se vlivu ruského oligarchy

Výrobce armatur MSA

Výrobce armatur MSA Zdroj: Profimedia

Protiruské sankce zlomily vaz první větší tuzemské firmě. Návrh na insolvenci na sebe podala slezská průmyslová společnost MSA vlastněná ruským kapitálem. Výrobce armatur byl dlouho v rukou sankcionovaného ruského oligarchy Dmitrije Pumpjanského, kterému se nepodařilo firmu věrohodně prodat novým, sankcemi nezatíženým vlastníkům. 

Společnost MSA, která je tradičním dodavatelem komponentů pro jaderné elektrárny Dukovany i Temelín, patřila do skupiny TMK, což je vůbec největší výrobce trub v Rusku. Tento holding donedávna ovládal přední ruský oligarcha Dmitrij Pumpjanskij, který podle Deníku N patří k blízkým spojencům ruského prezidenta Vladimira Putina a po vypuknutí války na Ukrajině byl zařazen na sankční seznam. 

Poté se česká firma pokusila od ruského podnikatele distancovat a v evidenci skutečných majitelů se objevila dvojice ruských manažerů Maxim Kurbatov a Andrej Zimin. Problémem však byla skutečnost, že se tím společnost MSA vazby na ruského oligarchu nezbavila; oba vlastníci totiž zároveň působili jako manažeři ve skupině TMK, napsal loni deník.

Noví akcionáři MSA se pak podle návrhu na insolvenci znovu pokusili akcie prodat a úpadek tím zvrátit. Finanční analytický úřad (FAÚ) jim takový krok však kvůli sankcím neumožnil, což firma kritizuje.

„MSA s prezentovaným závěrem FAÚ nesouhlasí, neboť ani osoby z její vlastnické struktury, tak ani osoby zapojené do managementu MSA se na sankčních listech nenacházejí. V současnosti se proti předmětným rozhodnutím procesně brání,“ píše se v insolvenčním návrhu.

V poslední zveřejněné výroční zprávě za rok 2020 firma vygenerovala tržby přes miliardu korun, přičemž prodělala zhruba 33 milionů. Celkové dluhy se podle návrhu na insolvenci vyšplhaly na 824 milionů.

Firma vyrábí různé druhy potrubních spojů, jako jsou například zpětné klapky, ventily a speciální armatury pro jadernou energetiku. Výrobky společnosti se podle jejích webových stránek používají zejména při přepravě, zpracování a distribuci ropy a plynu nebo v provozu zmíněných jaderných bloků. Zhruba 90 procent produktů MSA vyvážela za hranice.

MSA není jediná společnost, která se do potíží dostala kvůli sankcím. Necelý měsíc po zahájení invaze na Ukrajinu na sebe podala návrh na insolvenci společnost Pilsen Toll, jež byla ovládaná ruskou státní bankou Vněšekonombank.

Pilsen Toll však byla na rozdíl od MSA jen prázdnou schránkou, přes kterou mířily peníze z hutí Pilsen Steel do Ruska. Pilsen Toll neustála situaci poté, co jí Komerční banka kvůli sankcím zablokovala účty. Nyní je v konkurzu.